15 C 233/2023-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 20.456,44 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Žalobkyně uzavřela dne 14. 11. 2016 s žalovaným na základě jeho žádosti smlouvu [číslo], na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 60.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 36 měsíčních anuitních splátkách ve výši 1.964 Kč, počínaje 20. 12. 2016, a to včetně sjednaného úroku ve výši 10,90%. Žalovaný však své povinnosti plynoucí mu ze smlouvy řádně neplnil, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 7. 2019 a vyzvala žalovanému k úhradě dluhu, což však žalovaný neučinil. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela dne 14. 11. 2016 s žalovaným na základě jeho žádosti smlouvu [číslo], na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 60.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 36 měsíčních anuitních splátkách ve výši 1.964 Kč splatných vždy 20. dne v měsíci, počínaje 20. 12. 2016, a to včetně sjednaného úroku ve výši 10,90% ročně. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty dne 18. 11. 2016 bezhotovostně na jeho účet. Žalovaný však své povinnosti plynoucí mu ze smlouvy řádně neplnil, když se opakovaně dostával do prodlení se splácením, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 7. 2019 O konečné splatnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 22. 7. 2019. Zároveň byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dluhu, což však neučinil a neučinil tak ani na základě předžalobní výzvy ze dne 2. 5. 2023. 5. Po právní stránce soud vycházel z ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8.950,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 819 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.456,44 Kč sestávající z částky 1.940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.940 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1.940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.720 Kč ve výši 1.411,20 Kč.