15 C 356/2023-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky celkem 16.232,96 Kč z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa] (3.147,59 Kč) a v odběrném místě na adrese [adresa] (13.085,37 Kč). 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkaz smlouvami o sdružených službách dodávky elektřiny, Všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny, fakturami, smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky, protokolem o předání dílčí pohledávky, potvrzením o úhradě kupní ceny za pohledávku a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu skutkovému závěru. 5. Dne 5. 10. 2009 (dále jen„ Smlouva 1.“) a dne 13. 5. 2008 (dále jen„ Smlouva2.“) byly mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřeny Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, jejichž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě těchto smluv se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa na adrese [adresa] (Smlouva1.) a do odběrného místa na adrese [adresa] (Smlouva 2.) a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách za spotřebu elektřiny v období od 18. 9. 2019 do 14. 8. 2020 fakturou [číslo] v částce 3.147,59 Kč se splatností do 26. 11. 2020 (Smlouva 1.) a za období od 20. 11. 2019 do 12. 11. 2020 fakturou [číslo] v částce 13.085,37 Kč se splatností do 2. 12. 2020 (Smlouva 2.). Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil, ač byl o úhradu upomínán v rámci předžalobní upomínky ze dne 5. 9. 2023. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly platně uzavřeny 2 smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Vzhledem ke skutečnosti, že pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni., shledal soud nárok žalobkyně uplatněný žalobou oprávněným a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16.232,96 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.