15 C 65/2021-135 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 03. 03. 2021 se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku, a to s odůvodněním, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 06. 09. 2001 č. j. 13 C 151/2000-15, který nabyl právní moci dne 11. 10. 2001. Účastníci si v zákonné lhůtě nevypořádali zaniklé společné jmění manželů a uplynutím dne 11. 10. 2004 se tak stali spoluvlastníky předmětných nemovitostí o shodných podílech ve výši jedné poloviny. Tržní cena nemovitostí byla realitním makléřem , právnická osoba, odhadnuta na částku 2.261.082 Kč. Žalobkyně v nemovitosti dlouhodobě nebydlí a žalovaný odmítá dohodu o jejím vyplacení nebo prodeji nemovitosti. Dle žalobkyně není reálné rozdělení nemovitosti možné a žalobkyně nemá finanční prostředky na odkoupení podílu žalovaného. Žalovaný pak prodej nemovitosti odmítá. Žalobkyně tedy navrhla, aby po zrušení spoluvlastnictví byly nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, žalovanému uložena povinnost vyplatit žalobkyni finanční náhradu, eventuálně, aby byl nařízen prodej nemovitostí ve veřejné dražbě a následné rozdělení výtěžku mezi účastníky rovným dílem.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že dům obývá od 60. let minulého století, o dům pečuje a hradí veškeré náklady. Pokoušel se s žalobkyní domluvit s tím, že dům odkáží společné dceři s tím, že by žalovaný v domě dožil. Žalovaný dále poukazoval na svůj zdravotní stav s tím, že nemá finanční prostředky na odkup podílu žalobkyně. Rovněž nesouhlasil s výši tržní ceny uvedenou žalobkyní. Dle žalovaného jsou zde tak důvody k zamítnutí žaloby podle § 1140 OZ, a to z důvodů na jeho straně, když by vypořádání vedlo k jeho újmě. Žalovaný nemá možnost dům opustit. Je zde velké riziko jeho zdravotní újmy (onemocnění srdce) a žalovaný má i velké psychické potíže z obavy o svůj další život. Žalovaný rovněž navrhl postup podle § 1155 OZ, tedy aby soud odložil zrušení vypořádání spoluvlastnictví o maximální dobu dvou let s tím, že mu tato lhůta poskytne možnost vyřešení situace, kdy by mohl najít kupce své jedné poloviny, aby mohl vyplatit žalobkyni a s kupcem se dohodnout na svém setrvání v nemovitosti do své smrti.3. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích, přičemž žalovaný opětovně navrhl, aby soud postupoval podle § 1155 OZ a odložil vypořádání spoluvlastnictví, kdy tímto vypořádáním by mohly být ohroženy oprávněné zájmy žalovaného, když žalobkyně nereflektuje na jeho velmi vysoký věk, přitom si je vědoma nedostatku finančních prostředků u žalovaného a dále by mohlo dojít k zásahu do oprávněných zájmů osob blízkých, a to dcery účastníků , jméno FO, , která v nemovitosti bydlí společně se svou dcerou , jméno FO, . Navrhl, aby byly nemovitosti reálně rozděleny. Žalobkyně poukázala na to, že je rovněž ve starobním důchodu, ale z důvodu, že by výše důchodu nepostačila, ke krytí jejích potřeb stále pracuje. K bydlení dcery v nemovitosti uvedla, že dcera rovněž nic neplatí a doba 22 let od zániku společného jmění manželů byla dostačující na to, aby se žalovaný na tuto situaci připravil. Žalobkyně s reálným rozdělením nesouhlasila s tím, že není možný. Jedná se o podsklepený jednogenerační rodinný dům s malým pozemkem za domem. Vstup do domu je jen jeden, stejně tak jako kuchyně, koupelna, toaleta, všechny sítě. Navíc s ohledem na vztahy mezi účastníky není podílové spoluvlastnictví možné a ani soužití v jednom domě. Z předmětného domu nelze udělat dvě samostatné bytové jednotky a ani nelze nutit žalobkyni, aby ve spoluvlastnictví zůstávala. Žalovaný i dcera opakovaně na žalobkyni vyvíjejí nátlak a v mezidobí navíc došlo k verbálnímu napadení žalobkyně ze strany dcery nemovitost užívající.4. Účastníci učinili nesporným následující tvrzení:-účastníci jsou bývalí manželé, jejichž manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 06. 09. 2001 č. j. 13 C 151/2000-15, který nabyl právní moci dne 11. 10.2001,-účastníci si v zákonné lhůtě nevypořádali zaniklé jmění manželů,-za dobu manželství manželé zakoupili a zkolaudovali nemovitosti specifikované v článku I. žaloby, kdy v současné době jsou spoluvlastníky těchto nemovitostí o velikosti podílu ½,- po celou dobu, od ukončení společného soužití předmětné nemovitosti výhradně užívá žalovaný,-ani jeden z účastníků nemá dostatek finančních prostředků na odkoupení podílu druhého účastníka,-žalovaný ničeho nehradí za užívání celé nemovitosti, žalobkyně ničeho nepřispěla na údržbu nemovitosti,- ani jeden z účastníků nemá dostatek finančních prostředků na to, aby druhému spoluvlastníku vyplatil vypořádací podíl na nemovitostech,5. Sporné mezi účastníky zůstalo jednak to, zda jsou nemovitosti reálně dělitelné, dále cena nemovitostí a existence vážného ohrožení oprávněného zájmu žalovaného, případně osoby jemu blízké.6. K důkazu byla provedena fotografie domu, ze které je patrné, že se jedná o dům o dvou podlažích, přičemž horní podlaží je podkrovní, tedy zkosené.7. Z lékařské zprávy žalovaného ze dne 02. 02. 2022 bylo zjištěno, že se dlouhodobě léčí s vysokým krevním tlakem, zvýšením krevních tuků. Dále bylo zjištěno lehké zvýšení krevního cukru. Při posledních návštěvě ordinace žalovaný uváděl psychickou tenzi z důvodu soudního jednání s tím, že medikaci odmítl.8. Z projektové dokumentace, která dokládá přízemí a horní patro s tím, že horní patro je zkosené.9. Z nabídky realitních kanceláří bylo zjištěno, že jsou nabízeny rodinné domy v Nejdku v rozmezí cen 3.900.000 – cca 4.500.000 Kč. Byty k prodeji o velikosti cca 60 m2 jsou pak nabízeny okolo 1.800.000 Kč a pronájem bytu se pak pohybuje okolo 7.000 Kč měsíčně.10. Z odůvodnění rozsudku zdejšího soudu ze dne 06. 09. 2001 č. j. 13 C 151/2000-15 vyplývá, že k ukončení společného soužití mezi účastníky došlo v srpnu 2000, když následně společně v tomtéž domě žili odděleně a v lednu 2001 se žalobkyně odstěhovala. V srpnu 2000 byla pak žalobkyně žalovaným fyzicky napadena, přičemž musela vyhledat lékařské ošetření, což je doloženo lékařskou zprávu z 03. 08. 2000, dle které byla žalobkyně po útoku žalovaného šokovaná, měla na krku stopy po škrcení, drobné oděrky na paží a hrudníku, počínající hematomy. Z vyrozumění oznamovatele ze dne 08. 09. 2000 vyplývá, že v důsledku uvedeného napadení bylo žalovanému dne 06. 09. 2000 sděleno obvinění pro trestný čin násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci dle § 197a trestního zákona.11. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 03. 02. 2022 vyplývá, že žalobkyně oznámila slovní napadení, ke kterému došlo téhož dne ze strany dcery , právnická osoba, , která jí v obchodním domě Penny bezdůvodně slovně urážela a žalobkyni vyhrožovala.12. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že v době rozvodu již bydlela jinde. Nebylo možné s žalovaným vyjít. Chodil domů opilý, znásilňoval ji, fotil si jí při sexu. Byl agresivní. Těmto útokům byly přítomny všechny tři společné děti, které se snaží tyto zážitky vytěsnit. Po rozvodu se situace trochu uklidnila. Účastníci byli schopni nějak komunikovat, pokud se však věc netýkala nemovitostí. Žalovaný zamezoval přístup do domu. Jakmile se začal řešit majetek obrátila se proti žalobkyni i dcera a ,,naočkovali“ i vnučku, se kterou se dříve stýkala. Útoky žalovaného na policii oznamovala, neměla však žádné fotky ani lékařské zprávy. Žalobkyně uzavřela pojistku na dům, kterou poslední dva roky hradí. Do vypořádání nemovitostí dříve nešla z důvodu, že vnučka byla malá a žalovaný vyhrožoval, že barák podpálí. Uvedla, že si nedovede představit, že by v domě společně s žalovaným žili. Psychicky by to nevydržela. Za dobu 20 let, co dům výhradně užívá žalovaný a dcera, jmenovaní žalobkyni žádnou částku neuhradili. K opravám na domě uvedla, že se dělal komín, ale ten hradila žalobkyně. Žalovaný chtěl po ní peníze i na stavbu garáže. Tyto peníze měla od nevlastní babičky, o kterou se starala. K ní se žalovaný také choval hrozně. Na náklady na údržbu domu poté, co se odstěhovala, ničím nepřispěla.13. Žalovaný uvedl, že v domě prováděl běžné opravy, takové, aby se mohl v domě nadále bydlet. Platil daň na nemovitosti. Při svém účastnickém výslechu uvedl, že v důsledku soudního řízení se mu zhoršil tlak a musel se léčit na psychiatrii. Z celého soudního řízení má špatný pocit. Bere léky na cukr a cholesterol. Z domu se nemá kam vystěhovat a jeho zdravotní problémy se projevují bušením srdce, nespavostí a psychickými problémy.14. Soud neprovedl jako nadbytečný důkaz výslech dcery účastníků , právnická osoba, , jejíž výslech byl navržen k otázce reálné dělitelnosti nemovitostí, když tuto otázku soud považuje za odbornou, rovněž tak znalecký posudek z oboru zdravotnictví na zdravotní stav žalovaného, když soud považoval za dostačující lékařské zprávy žalovaného. Dále soud neprovedl znalecký posudek na zjištění reálné dělitelnosti nemovitostí a jejich tržní hodnotu, a to s ohledem na níže uvedený právní názor soudu.15. Z provedeného dokazování soud zjis