17 C 1/2023-17 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 25.540,34 Kč za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: [číslo], nacházející se pod adresou: [adresa]. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl o žalobě bez nařízení jednání. 4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Smlouvou ze dne 23. 12. 2020 označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Smlouva byla sjednána na 30 měsíců od 21. 1. 2021 s možností automatické prolongace smlouvy s tím, že v případě předčasného ukončení smlouvy (přerušení dodávky) z viny na straně žalovaného má žalovaný povinnost zaplatit smluvní pokutu 400 Kč za každý i započatý měsíc mezi skončením vztahu (přerušením dodávky) a plánovaným koncem smlouvy. Součástí smluvních ujednání bylo ujednání o smluvní pokutě 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle po dobu delší 10 dnů. 5. Z oznámení o přerušení dodávky z 21. 7. 2021 sodu zjistil, že s ohledem na dluh žalovaného ve výši 4.000 Kč žalobkyně oznámila, že od 29. 7. 2021 se přerušuje dodávka plynu. Podle knihy odeslané pošty byl dopis odeslán žalovanému 22. 7. 2021. Z dopisu z 28. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od smlouvy pro opakované porušení platební povinnosti žalovaným; dopis byl odeslán 1. 10. 2021, jak je zřejmé z knihy odeslané pošty. 6. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách: Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 1 485,27 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 18. 10. 2021. Z vyúčtování smluvní pokuty VS [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 8.800 Kč za předčasné ukončení smlouvy z viny žalovaného, a to se splatností do 27. 9. 2021, z faktury VS [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 1.585,27 Kč (z toho činila částka 200 Kč smluvní pokuty, uplatňována byla pouze smluvní pokuta za prodlení se zaplacením zálohy za [číslo]) za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 18. 10. 2021, vyúčtování smluvní pokuty z 23. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu 100 Kč za prodlení se zaplacením faktury [číslo] a z faktury VS [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 15.155,07 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 21. 2. 2022. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. 7. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne 23. 12. 2020, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). 9. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn. 10. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Jelikož žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy (a z tohoto důvodů na straně žalovaného došlo k přerušení dodávky elektřiny), vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu v částce 100 Kč za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinnosti a smluvní pokutu 400 Kč za každý (i započatý) měsíc mezi předčasným ukončením smlouvy (přerušením dodávky) z viny žalovaného a plánovaným ukončením smlouvy. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.474 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.022 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25.540,34 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Protože žalobkyně uplatňuje svá práva u zdejšího soudu v nalézacím řízení v řádech stovek věcí (konkrétně 1 014 věcí, z toho se asi ½ týká nalézacích řízení, a nepochybně uvedený rozsah je znásoben v řízení u dalších soudů prvního stupně) a protože srovnání jednotlivých žalob vede k závěru o minimalizaci administrativního a odborného vkladu (žaloby jsou strukturovány způsobem, který svědčí pro využívání výpočetní techniky při sestavování žalob), soud uzavřel o formulářovém charakteru uvedené věci.