18 C 272/2023-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky 13 950 Kč a 37 450 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplacených úvěrů. Aktivní legitimace žalobkyně jako postupníka plyne ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s postupitelem dne 14. 12. 2022. Žalobkyně požadovala zaplacení výše uvedených částek z titulu bezdůvodného obohacení. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako postupitelem dne 31. 12. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které obdržela finanční prostředky ve výši ve výši 49 000 Kč. Sjednané podmínky porušila. Poskytnuté finanční prostředky měla žalovaná do 30. 6. 2022 vrátit včetně dalších poplatků. Žalobkyně uvedla, že žalovaná zaplatila celkem částku 11 550 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení toliko jistiny dluhu. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako postupitelem dne 7. 4. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž obdržela 16 000 Kč. Sjednané podmínky porušila. Poskytnuté finanční prostředky měla žalovaná vrátit do 6. 4. 2021 včetně dalších poplatků. Žalobkyně uvedla, že žalovaná zaplatila celkem částku 2 050 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení toliko jistiny dluhu. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 688,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 056 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 51 400 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 440 Kč ve výši 2 192,40 Kč.