19 C 91/2023-10 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 13.889 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 6. 2022 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč s odůvodněním, že žalovaný u žalobkyně objednal kompletní sadu pro samonosnou bránu a toto zboží také odebral. Fakturou ze dne 31. 5. 2022 [číslo] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě kupní ceny ve výši 13.889 Kč, faktura byla splatná dne 14. 6. 2022. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zažalované částky, a to dopisem ze dne 11. 3. 2023 prostřednictvím pošty a dále pak elektronicky dne 27. 1. 2023 prostřednictvím e-mailu. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní. Fakturou [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému dodala kompletní sadu pro samonosnou bránu, kupní cenu ve výši 13.889 Kč vyfakturovala se splatností do 14. 6. 2022. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V daném případě byla mezi účastníky řízení uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 odst. 1 a násl. občanského zákoníku, přičemž žalobkyně jako prodávající předala žalovanému zboží blíže popsané ve shora označené faktuře, avšak kupující žalovaný neuhradil kupní cenu. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 občanského zákoníku. Jelikož se jedná o obchodní závazkový vztah mezi dvěma podnikateli, má ještě žalobkyně právo na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.914,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.889 Kč sestávající z částky 1.660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.660 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1.660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.880 Kč ve výši 1.234,80 Kč.