20 C 142/2022-136 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se žalobním návrhem doručeným k Okresnímu soudu v Karlových Varech dne 8. 8. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, který by soud vypořádal společné jmění manželů. Ze žalobního návrhu vyplývá, že manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne 14. 9. 2019 před Magistrátem města Karlovy Vary a bylo následně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 10. 2021, č. j. 15 C 29/2021-22, který nabyl právní moci dne 21. 10. 20121. Žalobce se domáhá vypořádání vzájemných majetkových vztahů vyplývající pouze a jen ze Smlouvy o úvěru pod názvem„ Presto půjčka“ uzavřené dne 7. 1. 2021 na částku výši 409 468 Kč, kterou uzavřel žalobce za trvání manželství u peněžního ústavu [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] s odůvodněním, že finanční prostředky z úvěru sloužily k úhradě výdajů na společné živobytí, k úhradě kauce bytu, k zakoupení vybavení věcí do domácnosti a k úhradě společných výletů. Žalovaná na splátky příslušného úvěru přispívala do července 2021. Ve vztahu k movitým věcem, které účastníci řízení získali za trvání manželství, byla uzavřena dohoda. Současně, za trvání manželství, byla hrazena kauce na nájemní byt v částce 16.500 Kč, která byla žalované vrácena v jedné polovině a to ve výši 8.250 Kč. Žalobce proto navrhuje, aby soud přikázal žalované uhradit částku ve výši 179.273,13 Kč k rukám žalobce, a to jednorázově nebo formou pravidelných měsíčních splátek a současně, aby žalované přikázal doplatit dlužné splátky k rukám žalobce a to od 1. 8. 2021 ve výši 37.770 Kč. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 1. 12. 2022 požadovala zamítnutí žaloby. Ve svém podání učinila nesporným, že po dohodě se žalobcem došlo k rozdělení movitých věcí představujících vybavení domácnosti a dále potvrdila, že žalobce k jejím rukám zaslal polovinu vrácené kauce na byt ve výši 8.250 Kč. Žalovaná nesouhlasila s tím, aby byla v rámci vypořádání vzájemných majetkových vztahů vypořádána Smlouva o úvěru ze dne 7. 1. 2021 s odůvodněním, že tuto smlouvu uzavřel žalobce za účelem optimalizace a tzv. konsolidace svých závazků vyplývajících ze třech úvěrových produktů získaných před uzavřením manželství a prostřednictvím této Smlouvy o úvěru ze dne 7. 1. 2021 zůstatky těchto třech úvěrů splatil. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že Smlouvu o úvěru ze dne 7. 1. 2021 sjednal žalobce bez jejího vědomí a souhlasu a půjčka ve výši 409.468 Kč skládající se z jistiny ve výši 407.968 Kč a z částky 1.500 Kč, jako poplatek za poskytnutí úvěru, sloužila pouze a jen k zaplacení závazků, které žalobci vznikly ještě před uzavřením manželství účastníků a proto tedy tento dluh není pasivem společného jmění manželů, tedy předmětem majetkového vypořádání. 3. Žalobce ve svém vyjádření prostřednictvím právního zástupce ze dne 17. 1. 2023 uvedl, že předmětem vypořádání společného mění manželů je dluh ve výši 358.540,26 Kč, který představuje zůstatek úvěru z titulu Smlouvy o úvěru, kterou žalobce uzavřel za trvání manželství účastníků dne 7. 1. 2021 s peněžním ústavem [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova], a. s , a žalobce se vypořádání obvyklého vybavení rodinné domácnosti žalobou nedomáhá. Žalobce dále uvedl, že není pravdou tvrzení žalované, že tato smlouva byla uzavřena žalobcem za účelem konsolidace a refinancování jeho dřívějších úvěrů, které uzavřel výlučně žalovaný, když ve skutečnosti největší dluh ve výši 294.880 Kč byl společným dluhem žalobce a žalované, neboť účastníci před uzavřením manželství uzavřeli ze dne 4. 6. 2019 s [právnická osoba], Smlouvu úvěru na částku 300.000 Kč s příslušenstvím, s tím, že podle článku 1.3 této smlouvy byli k úhradě úvěru povinni oba společně a nerozdílně. Žalobce dále uvedl, že je pravdou, že Smlouvou o úvěru ze dne 7. 1. 2021 byly tzv. konsolidovány dva další finanční produkty a to spotřebitelský úvěr ve výši 107.100 Kč a revolvingový úvěr ve výši 5.980 Kč. Z vyjádření dále vyplývá, že žalobce uzavřel dne 6. 11. 2019 Smlouvu o úvěru, a to s peněžním ústavem [právnická osoba], na základě které byl žalobci poskytnut úvěr ve výši 105.000 Kč s příslušenstvím. Tato smlouva byla uzavřena za trvání manželství, a i když tuto smlouvu uzavřel pouze žalobce, je přesvědčen, že tato smlouva je předmětem vypořádání společného jmění manželů, neboť získané finanční prostředky sloužily ke krytí běžných potřeb rodiny. Žalobce dále potvrdil, že dne 8. 8. 2019 uzavřel Smlouvu o revolvingovém úvěru s peněžním ústavem [právnická osoba], na základě této smlouvy byl žalobci poskytnut úvěr do výše úvěrového limitu 5.000 Kč. Tvrzení žalované, že původní solidární dluh zanikl a nový není součástí společného jmění manželů, považuje žalobce za krajně nespravedlivé, neboť kdyby žalobce úvěr u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova], a. s , dne 7. 1. 2021 nesjednal, byla by žalovaná povinna uhradit polovinu z dluhu ve výši 300.000 Kč s příslušenstvím. Tím, že tento původní dluh byl nahrazen novým, a to z důvodu mnohem nižšího úročení v případě řádného splácení, vzniká dle vyjádření žalobce žalované neoprávněná výhoda vyjádřená tak, že původní dluh u [právnická osoba], hradit nemusí a nový dluh není jejím dluhem. Žalovaná by se dle názoru žalobce pak v rozporu s dobrými mravy obohatila o částku 150.000 Kč s příslušenstvím. Pokud by soud zastával právní názor, že dluh z titulu Smlouvy úvěru ze dne 7. 1. 2021 není součástí společného jmění manželů, žalobce navrhl, aby v rámci vypořádání společného jmění manželů mezi účastníky byl rozdělen úvěr uzavřený na částku 105.000 Kč s příslušenstvím, který je jednoznačně součástí společného jmění manželů. 4. Při ústním jednání dne 28. 3. 2023 účastníci učinili nesporným, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 14. 9. 2019 a bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 10. 2021, čj. 15 C 2019/2021-22, který nabyl právní moci 21. 10. 2021. Dále účastníci označili za nesporné to, že předmětem vypořádání společného jmění manželů nejsou movité věci. Dále učinili nesporným, že Smlouvu o úvěru pod názvem„ Presto půjčka“, uzavřel dne 7. 1. 2021 s peněžním ústavem [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova], a. s , pouze žalobce, který výlučně sám jednal ve vztahu k uzavření této smlouvy s bankou. Dále učinili nesporným, že za dobu trvání manželství bylo na tento úvěr uhrazeno celkem 9 měsíčních splátek vždy ve výši 6.201 Kč. 5. [příjmení] mezi účastníky řízení je, zda je předmětem vypořádání společného jmění manželů dluh ve výši 358.540,26 Kč jako zůstatek úvěru z titulu Smlouvy o úvěru ze dne 7. 1. 2021 č. 2021 [číslo], která byla uzavřena žalobcem s peněžním ústavem [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova], a. s , a zda částka 6.201 Kč, která byla uhrazena z bankovního účtu žalobce dne 21. 10. 2021 byla učiněna jako plnění ze společného jmění manželů a to s přihlédnutím k rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 10. 2021, sp. zn. 15 C 219/2021, kterým bylo manželství účastníků rozvedeno. 6. Soud nařídil jednání a provedl veškeré účastníky řízení navržené důkazy, které byly zároveň postačující pro rozhodnutí soudu. 7. Soud k důkazu provedl návrh na uzavření Smlouvu o úvěru„ Presto půjčka“ č. 2021 [číslo], kterou uzavřel žalobce dne 7. 11. 2021 s peněžním ústavem [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Z článku II. této smlouvy soud zjistil, že žalobci byl poskytnut spotřebitelský úvěr v celkové výši 409.468 Kč, sestávající se z částky ve výši 407 968 Kč účelově vázané na úhradu stávajících úvěrů klienta - žalobce a sestávající se z částky ve výši 1.500 Kč představující úhradu poplatku za poskytnutí úvěru. Z článku I. odst. 2 této smlouvy soud zjistil, že částka ve výši 294.889 Kč bude poukázána za účelem splacení úvěru č. [bankovní účet] poskytnutého peněžním ústavem [právnická osoba] dne 4. 6. 2019 ve výši 300.000 Kč, částka 107.100 Kč bude poukázána za účelem splacení úvěru č. [bankovní účet] uzavřeného s [právnická osoba] dne 6. 11. 2019 a částka ve výši 5.980 Kč bude použita k splacení revolvingového úvěru č. [bankovní účet] uzavřeného dne 8. 8. 2019 s [právnická osoba] Z článku V. odst. 1 smlouvy vyplývá, že se žalobce zavázal splatit poskytnutý úvěr v 96 měsíčních splátkách ve výši 6.201 Kč. 8. Soud dále k důkazu provedl listiny označené jako žádost o předčasné splacení úvěrů ze dne 7. 11. 2021 a ze dne 6. 11. 2019, které jsou vedeny u [právnická osoba], pod číslem [bankovní účet] a pod číslem [bankovní účet] a dále povedl jako důkaz listinu označenou jako žádost o předčasné splacení revolvingového úvěru ze dne 8. 8. 2019 č. č. [bankovní účet], který je veden [právnická osoba] Z těchto listin soud zjistil, že žalobce požádal s ohledem na uzavření Smlouvy o úvěru ze dne 7. 1. 2021 o předčasné splacení úvěrů v žádosti specifikovaných. 9. Soud dále k důkazu provedl tři smlouvy o úvěrových produktech, které byly konsolidovány Smlouvou o úvěru ze dne 7. 1. 2021 a to Smlouvu o úvěru ze dne 4. 6. 2019, č. [bankovní účet], S