9 C 249/2023-16 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 5. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalované povinnost zaplatit mu částku 21.787 Kč s příslušenstvím, představující kupní cenu za právním předchůdcem žalobce vyúčtovaný celkový objem odebrané elektřiny za období od 5. 12. 2018 do 26. 4. 2019 a za vyúčtovaný celkový objem odebraného zemního plynu za období od 5. 12. 2018 do 9. 5. 2019. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě má soud za zjištěný a prokázaný následující skutkový stav. Na základě uzavřeného smluvního vztahu dodával právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] (dále také jen„ [anonymizováno]“) žalované elektřinu pro potřeby domácnosti žalované na adrese [adresa žalované] (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 17. 5. 2017, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny). Za celkový objem odebrané elektřiny byla žalované [příjmení] za fakturační období od 5. 12. 2018 do 26. 4. 2019 vystavena faktura na částku 14.498 Kč se splatností dne 27. 5. 2019 (viz faktura [číslo]), kterou žalovaná neuhradila. Dále na základě uzavřeného smluvního vztahu dodával [anonymizováno] žalované zemní plyn pro potřeby domácnosti žalované na adrese [adresa žalované] (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne 17. 5. 2017, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky zemního plynu). Za celkový objem odebraného zemního plynu byla žalované [příjmení] za fakturační období od 5. 12. 2018 do 9. 5. 2019 vystavena faktura na částku 7.289 Kč se splatností dne 30. 5. 2019 (viz faktura [číslo]), kterou žalovaná neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 byly pohledávky [anonymizováno] za žalovanou postoupeny na žalobce. [anonymizováno] žalované oznámil postoupení pohledávek (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 10. 2021). Žalovaná žalobci částku v celkové výši 21.787 Kč přes upomínku zástupce žalobce doposud neuhradila (viz předžalobní upomínka ze dne 19. 10. 2021). Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V daném případě soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] dodával žalované v době od 5. 12. 2018 do 26. 4. 2019 elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], žalovaná však nezaplatila [anonymizováno] za spotřebu elektřiny vyúčtovanou částku v celkové výši 14.498 Kč. Vzhledem k tomu, že dle citovaného ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku vznikne z kupní smlouvy kupujícímu mimo jiné povinnost zaplatit za předmět koupě prodávajícímu dohodnutou cenu, shledal soud nárok žalobce za oprávněný. Dále soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] dodával žalované v době od 5. 12. 2018 do 9. 5. 2019 zemní plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované], žalovaná však nezaplatila [anonymizováno] za spotřebu zemního plynu vyúčtovanou částku v celkové výši 7.289 Kč. Vzhledem k tomu, že dle citovaného ustanovení § 2078 odst. 1 občanského zákoníku vznikne z kupní smlouvy kupujícímu mimo jiné povinnost zaplatit za předmět koupě prodávajícímu dohodnutou cenu, shledal soud i tento nárok žalobce za oprávněný. Žalobce je věřitelem pohledávek za žalovanou na základě jejich řádného postoupení. Proto soud žalobnímu návrhu plně vyhověl jak co do jistiny, tak co do úroku z prodlení, neboť počátek prodlení i výše úroků z prodlení jsou v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalované byla ke splnění povinnosti určena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku postupem dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 872 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 5.940 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 9.148,20 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.