10 C 287/2023-93 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek], a pozemku parc. [číslo] vymezeného geometrickým plánem, vyhotoveným [jméno] [příjmení], geodetické služby, [ulice a číslo], [PSČ] [obec], číslo plánu [číslo] [rok], vše v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] (dále jen„ pozemek parc. [číslo]“), s odůvodněním, že oba pozemky zakoupili rodiče žalobkyně v roce 1966 společně s pozemkem parc. [číslo] na němž se nachází rodinný domek [adresa], v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek], a v zakoupeném rozsahu je užívali, přičemž stejným způsobem je užívá až do současné doby žalobkyně, která tudíž vlastnické právo k těmto pozemkům vydržela.2. V průběhu řízení vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek], u něhož bylo dosud zapsáno duplicitní vlastnictví účastníků řízení, neboť se žalovaný svého vlastnického práva vzdal ve prospěch žalobkyně; v této části proto soud řízení zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a tímto pozemkem se soud v odůvodnění rozsudku již nezabývá.3. Co se týče pozemku parc. [číslo] nacházel se již v době, kdy pozemek parc. [číslo] na němž se nachází rodinný domek [adresa], nabyli rodiče žalobkyně, pod jednotným oplocením, byl vydlážděn a zasahuje do něj podsklepení; představuje bezpečný přístup do domu, neboť odděluje vstupní dveře od silnice. Rodina žalobkyně se od počátku domnívala, že se jedná o jediný, celistvý pozemek. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví spatřovala žalobkyně v nutnosti odstranit rozpor mezi stavem zapsaným v katastru a skutečným stavem užívání.4. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že pozemek [parcelní číslo], k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek], je pozemkem silničním a žalobkyně byla v minulosti opakovaně vyzývána k odstranění zeleně a oplocení z důvodu možného ohrožení bezpečnosti silničního pozemku. Žalobkyně tedy nemůže být v dobré víře o tom, že by užívala jakoukoli část tohoto pozemku oprávněně. Průběh vlastnické hranice mezi tímto pozemkem a pozemkem [parcelní číslo] je zapsán v nejvyšší třídě přesnosti, je tudíž vyloučeno dovolávat se nepřesnosti katastrální mapy.5. Mezi účastníky bylo nesporné, že rodiče žalobkyně zakoupili kupní smlouvou ze dne 17. 2. 1966 rodinný dům [adresa] na st. p. č. kat. [anonymizováno] o výměře 135 m² a č. kat. [číslo] o výměře 192 m² v k. ú. [část obce]. Žalobkyně nabyla pozemek st. [parcelní číslo] na základě darovací smlouvy ze dne 20. 2. 1995. [příjmení] pozemku [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek], je dle údajů v katastru nemovitostí žalovaný.6. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobkyně a její právní předchůdci užívali pozemek parc. [číslo] v dobré víře, že jim patří a případně do kdy ta to jejich dobrá víra trvala.7. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že rodiče žalobkyně nejprve měli dům pronajatý, následně si ho mohli koupit. Již v době této koupě byl ze všech stran oplocený dřevěným plotem, později nahrazeným pletivem. Skutečnost, že nejsou vlastníky celého jimi užívaného pozemku, se žalobkyně dozvěděla asi až v souvislosti s problémy s mostem8. Fotografiemi na č. l. 75 – 77 byla potvrzena existence oplocení i vydláždění pozemku.9. Z kupní smlouvy ze dne 17. 2. 1966 bylo zjištěno, že na jejím základě nabyli rodiče žalobkyně do bezpodílového spoluvlastnictví rodinný domek [adresa] na stavební parc. č. kat. [anonymizováno] o výměře 135 m2 a [číslo] o výměře 192 m2 v k. ú. [část obce] s tím, že stav domku byl kupujícím dobře znám, neboť v něm v době uzavření smlouvy již tři roky bydleli, a dále do užívání stavební parcelu č. kat. [anonymizováno] a pozemkovou parcelu č. kat. [číslo], obě v k. ú. [část obce].10. Z dopisu z 5. 12. 2013 Mgr. [jméno] [příjmení] Krajské správě a údržbě silnic Karlovarského kraje bylo zjištěno, že tímto dopisem uplatnila žalobkyně právo vydržení k oplocené části pozemku parc. [číslo] (tedy předmětnému pozemku odpovídajícímu pozemku parc. [číslo]) z důvodu, že od doby nabytí pozemku stav. parc. [číslo] v k. ú. [část obce], užívali její právní předchůdci i ona sama pozemek parc. [číslo] v dobré víře, že jej nabyli zároveň s pozemek stav. parc. [číslo] kupní smlouvou z 17. 2. 1966.11. Z dopisu zástupce žalované žalobkyni ze 17. 3. 2015 soud zjistil, že žalovaný téhož dne reagoval na dopis žalobkyně z 5. 12. 2013 a vyjádřil připravenost vyřešit situaci smírně tak, že by byl pozemek [parcelní číslo] rozdělen mezi strany podle toho, jak jej využívají.12. Z výzvy k odstranění oplocení z 14. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný vyzval téhož dne žalobkyni k odstranění oplocení a zeleně nejpozději do 31. 3. 2022.13. Ze zápisu z jednání z 28. 6. 2022 soud zjistil, že téhož dne se uskutečnilo místní šetření ke stavbě„ oprava mostu ev. č. [PSČ] [obec]“, jehož se účastnili mimo jiné zástupci žalovaného a syn žalobkyně [příjmení] [příjmení], kde se řešila též směna pozemku [parcelní číslo] za jiný pozemek žalovaného; Ing. [příjmení] zde byl informován, že živý plot stojí na pozemku žalovaného a upozorněn na stav zapsaný v katastru nemovitostí.14. Z korespondence JUDr. [příjmení] a Mgr. [příjmení] z 31. 3. 2023 a z 27. 3. 2023 bylo zjištěno, že zástupce žalovaného [příjmení] [příjmení] vyzval dopisem z 31. 1. 2023 žalobkyni k odstranění oplocení a zeleň nacházející se na jeho pozemku parc. [číslo] což zástupce žalobkyně dne 27. 3. 2023 odmítnul s poukazem na vydržení pruhu pozemku [adresa] nacházejícího se před domem.15. Z vyjádření Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, z 5. 3. 2024 bylo zjištěno, že obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací byla dokončena dne 28. 6. 2010.16. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.17. Po třech letech skutečného užívání zakoupili rodiče žalobkyně kupní smlouvou ze dne 17. 2. 1966 rodinný dům [adresa] na st. p. č. kat. [anonymizováno] o výměře 135 m² a č. kat. [číslo] o výměře 192 m² v k. ú. [část obce]. Již v této době byl ze všech stran oplocený dřevěným plotem, který byl později nahrazen pletivem, a v prostoru před domem byl vydlážděn. Sama žalobkyně nabyla pozemek st. [parcelní číslo] na základě darovací smlouvy ze dne 20. 2. 1995. V katastru nemovitostí zapsaným vlastníkem pozemku [anonymizováno] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek], je žalovaný. Dne 28. 6. 2010 byla pro [katastrální uzemí] dokončena obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací. Dne 5. 12. 2013 uplatnila žalobkyně právo vydržení k oplocené části pozemku parc. [číslo] (tedy pozemku odpovídajícímu pozemku parc. [číslo]) z důvodu, že od doby nabytí pozemku stav. parc. [číslo] v k. ú. [část obce], užívali její právní předchůdci i ona sama pozemek parc. [číslo] v dobré víře, že jej nabyli zároveň s pozemek stav. parc. [číslo] kupní smlouvou z 17. 2. 1966. V roce 2022 a v roce 2023 upozornil žalovaný žalobce na stav zapsaný v katastru nemovitostí a vyzval žalobkyni k odstranění plotu a zeleně z předmětného pozemku.18. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.19. Podle § 1091 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.20. Podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na které se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.21. Podle § 1096 odst. 2 občanského zákoníku se při mimořádném vydržení nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce před dalšího.22. Soud posoudil věc dle citovaných ustanovení a dospěl k následujícímu právnímu závěru.23. Žalobkyně (či její právní předchůdci) byla od roku 1966 držitelem předmětného pozemku, který do roku 2013 užívala v domnění, že jí patří, a následně od tohoto roku do dnešní doby pak nikoli v nepoctivém úmyslu. Vzhledem k dlouhodobosti užívání předmětného pozemku jakož i absenci tvrzení právního titulu, na jehož základě měla žalobkyně tento pozemek nabýt, zvažoval soud, jsou-li ve věci dány podmínky pro mimořádné vydržení dle výše citovaných ustanovení.24. K těmto podmínkám se opakovaně vyjadřoval Nejvyšší soud ČR, např. v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 uveřejněném pod č. 15/ 2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, sp. zn. 22 Cdo 2961/2021, sp. zn. 22 Cdo 1241/2022 nebo 22 Cdo 290/2023, a dovodil, že podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba dle § 992 občanského zákoníku (ani pro období před 1. 1. 2014 držba oprávněná dle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku), nýbrž nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. V usnesení vydaném pod sp. zn. 22 Cdo 788/2022 Nejvyšší soud ČR vysvětlil, že se v případě„ držby v nepoctivém úmyslu“ jedná o jinou, novou míru kvality přesvědčení držitele, odlišnou od držby poctivé i nepoctivé držby. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě úmyslné jednání naplň