11 C 146/2020-37 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 33.269 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. V rámci insolvenčního řízení vedeného na žalovanou Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] byla žalobkyni vyplacena částka 1.139,01 Kč, v důsledku čehož vzala žalobkyně podáním ze dne 19. 12. 2023 žalobu v tomto rozsahu zpět. Soud pak řízení co do částky 1.139,01 Kč dle ust. § 96 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. zastavil (výrok I.) 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a proto soud vycházel pouze z listin předložených žalobkyní, a to Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně úvěrových podmínek, potvrzením banky o provedení úhrad ze dne 20. 9. 2019, zesplatnění úvěru ze dne 28. 2. 2020 včetně podacího lístku a listiny prokazující úvěruschopnost žalované, z nichž byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 16. 9. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které žalobkyně poskytla žalované neúčelový úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1.050 Kč, a to včetně úroků sjednaných Smlouvou Celkem se takto žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 42.000 Kč. Žalovaná však své povinnosti plynoucí jí ze Smlouvy řádně neplnila, když dohodnuté splátky nehradila řádně a včas. Žalobkyně tedy využila svého práva plynoucího ze Smlouvy a ke dni 28. 2. 2020 úvěr zesplatnila. Dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani přes výzvy žalobkyně. 4. Po právní stránce soud vycházel z ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2013 Sb., občanského zákoníku. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14.526,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.995 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33.269 Kč sestávající z částky 2.380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.190 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 2.380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2.380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9.530 Kč ve výši 2.001,30 Kč.