12 C 269/2024-39 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny a plynu v odběrném místě nacházejícím se pod adresou: [adresa].2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 185,48 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 6. 12. 2022. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 5 792,54 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 2. 11. 2022. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 907,50 Kč za odpojení elektřiny v odběrném místě, a to se splatností do 14. 11. 2022. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila. Účastníci řízení uzavřeli dne 5. 2. 2014 smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat plyn do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 1 039,70 Kč za dodávky plynu, a to se splatností do 12. 6. 2023. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 414,58 Kč za dodávky plynu, a to se splatností do 4. 11. 2021. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 1 607,23 Kč za dodávky plynu, a to se splatností do 14. 11. 2022. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně svoji povinnost hradit kupní cenu za dodávky elektřiny a plynu, žalobkyně ji upomínala a za každou z 12 písemných upomínek vyúčtovala žalované smluvní poplatek ve výši 240 Kč. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Podle ustanovení § 72 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byly platně uzavřeny smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a plynu ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 72 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Nutno dodat, že žalobkyně sice nedoložila smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny v písemně podobě, jak ukládá energetický zákon, avšak provedenými důkazy – fakturami za odebranou elektřinu s uvedením odběrného místa, doby odběru elektřiny, množství odebrané elektřiny, výše zaplacených záloh, má soud za prokázané, že závazkový vztah mezi účastníky v uvedeném období vznikl a trval. Žalovaná jakožto zákazník (slabší strana) nenamítla (ačkoliv mohla) neplatnost smluvního vztahu, která by byla posuzována jako neplatnost relativní. Soud poukazuje komentářovou literaturu:„ Obecně je nutné upozornit na skutečnost, že obecná ustanovení závazkového práva jsou založena na tezi preference platnosti právního jednání, tj. že právní jednání je spíše platné než neplatné (§ 574 ObčZ), a to i v kontextu právněteoretického pojetí podstatných náležitostí typové smlouvy. Ačkoli obecně z právněteoretického úhlu pohledu považujeme cenu za podstatnou náležitost například kupní smlouvy, v kontextu § 1792 ObčZ bychom mohli dovozovat, že sjednání ceny předmětu plnění (služby či komodity) jako podstatné náležitosti smlouvy je zásadním způsobem relativizováno, neboť není-li úplata sjednána, uplatní se fikce, že byla sjednána úplata (cena) obvyklá, případně výši úplaty určí soud (§ 2085 odst. 2 ObčZ – koupě věci movité, ale i jiné smluvní typy, kde současný civilní kodex dovozuje vznik závazku, ačkoli cena předmětu plnění nebyla sjednána). Je relevantní otázkou, zda sankce relativní neplatnosti definovaná v § 50 odst. 12 deroguje toto obecné ustanovení. Zastáváme názor, že ano, tj. není-li cena služby či komodity sjednána v případě smlouvy o dodávce elektřiny, smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, smlouvy o zajištění služby přenosové soustavy a smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy, je smlouva relativně (ne) platná, právo dovolat se neplatnosti svědčí pouze zákazníkovi (tj. pouze ve vztazích B2C a B2B-WP) a promlčuje se v obecné tříleté promlčecí lhůtě.“. (SELUCKÁ, Markéta, ZDVIHAL, Zdeněk. § 50 (Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou). In: ZDVIHAL, Zdeněk, SVĚRÁKOVÁ, Jana, MED, Jakub, OSADSKÁ, Jana a kol. Energetický zákon. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 911, marg. č. 176–177.) Lze tak uzavřít, že žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny a plynu, k čemuž se zmíněnými smlouvami ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu, nákladů na odpojení elektřiny z odběrného místa, a za dodaný plyn, právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Jelikož žalovaná porušila svoji povinnosti vyplývající ze zmíněných smluv, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované smluvní pokutu v částce 240 Kč za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinnosti.7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 652 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 827,03 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů p