13 C 34/2024-40 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou ze dne 5.2.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovaným byla uložena povinnost k zaplacení částky 21 613 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.Žalovaní se ve věci nevyjádřili.V souladu s ustanovením § 115 a) o. s. ř. ve věci nebylo nařízeno jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 31.5.2024.Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav:Dne 25.10.2023 byla mezi žalobkyní, jakožto pronajímatelem, a žalovanými, jakožto společnými nájemci, uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem dle článku 2 byla zde specifikovaná bytová jednotka [číslo] nacházející se v domě [adresa] v obci [obec] u [obec]. Dle článku 5 smlouvy se žalovaní zavázali k úhradě nájemného v měsíční výši 6 500 Kč a k úhradě služeb spojených s užíváním bytu, pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně. Žalovaní byt užívali, na nájemném a službách za období listopad 2023 až leden 2024 nebylo zaplaceno 21 613 Kč. Přes předžalobní výzvu žalovan ničeho nezaplatili.V souladu s ustanovením § 2235 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok na úhradu nedoplatku nájemného a na službách důvodným, neboť mezi žalobcem a žalovanými vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná nájemní smlouva, přičemž žalovaní porušili své smluvní povinnosti uvedené v článku 5 smlouvy, když sjednané nájemné a služby, které se staly splatnými, zaplaceny nebyly, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 2251 občanského zákoníku se žalovaní ocitli vůči žalobci v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení, soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno ve výroku I. rozhodnutí. V souladu s ust. § 2048 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok na smluvní pokutu důvodným z části, jak uvedeno ve výroku II., III. rozhodnutí, neboť žalovaní porušili smluvní povinnost, která byla sjednanou pokutou zajištěna. Smluvní pokuta však není příslušenstvím pohledávky, tj. nestala se splatnou za období po vyhlášení rozsudku.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., § 142 a) o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci převážně úspěch, soud tak žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze soudního poplatku v částce 1081 Kč, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.