14 C 274/2024-19 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vydat žalobci movité věci specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že se jedná o věci, které žalobce žalovanému předal na základě komisionářské smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 30. 3. 2023 a jejichž prodej se žalovanému nepodařilo obstarat.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.4. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný zůstal v řízení nečinný, provedl soud pouze důkazy předložené žalobcem, a to komisionářskou smlouvu ze dne 30. 3. 2023, doklad o vrácení věcí ze dne 25. 10. 2023 a výzvu ze dne 24. 6. 2024. Na základě tvrzení žalobce a zjištění z uvedených důkazů pak dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Dne 30. 3. 2023 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o obstarání prodeje věci (komisní smlouva), na základěkteré se žalovaný zavázal obstarat pro žalobce prodej celkem 13 starožitných věcí specifikovaných v příloze č. 1 smlouvy za dohodnutou cenu a žalobce se zavázal zaplatit žalovanému za obstarání prodeje odměnu ve výši 25 % z prodejní ceny. Žalovaný pro žalobce obstaral prodej pouze jedné věci, a to alba archivních fotografií. V říjnu 2023 se účastníci dohodli na ukončení smlouvy a žalovaný žalobci postupně vrátil 10 věcí, 2 věci - obraz německého vojáka a jedno album fotografií z druhé světové války o 36 kusech však ani po urgencích z žalobcovy strany nevrátil.6. Soud dospěl k následujícímu právnímu hodnocení: Podle ust. § 2455 občanského zákoníku se komisionářskou smlouvou komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.7. Podle ust. § 2464 odst. 1 občanského zákoníku věc svěřená komisionáři k prodeji zůstává ve vlastnictví komitenta, dokud vlastnické právo nenabude třetí osoba.8. Podle ust. § 1981 občanského zákoníku je stranám na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.9. Podle ust. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal.10. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o komisi ve smyslu zst. § 2455 a následujících občanského zákoníku, na základě které se žalovaný zavázal obstarat pro žalobce prodej movitých věcí specifikovaných v příloze smlouvy a předaných za tímto účelem žalovanému a žalovaný se zavázal zaplatit za zprostředkování prodeje dohodnutou odměnu. Předtím, než žalovaný splnil svůj závazek ze smlouvy v plném rozsahu, se účastníci v souladu s ust. § 1981 občanského zákoníku dohodli na ukončení smluvního vztahu. Žalobci jako vlastníkovi věcí, které měl žalovaný na základě smlouvy o komisi stále v držení, vzniklo dle ust. § 1040 občanského zákoníku právo na jejich vrácení. Jelikož žalovaný předmětné věci žalobci dobrovolně nevydal, ač byl k tomu písemně vyzýván, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8.534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , právnická osoba, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7.000 Kč (soud vycházel z ceny věcí dle smlouvy o obstarání prodeje) sestávající z částky 1.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.400 Kč ve výši 1.134 Kč.