16 C 112/2023-10 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované z důvodu, že žalovaná po ukončení studia na Střední zdravotnické škole v Karlových Varech pokračovala ve studiu na Vyšší odborné zdravotnické škole v Karlových Varech, kde studium dne 10. 10. 2022 přerušila. Nastoupila do zaměstnání v Nemocnici v Karlových Varech a od [datum] opět studuje na Vyšší odborné zdravotnické škole v Karlových Varech formou denního studia s individuálním studijním plánem při poloviční školní docházce a stále je zaměstnána v Nemocnici v Karlových Varech, a to jako pečovatelka na oddělení chirurgie. Žalovaná žije v pronajatém bytě v Karlových Varech se svým přítelem, který pracuje.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.Z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 28. ledna 2015, č. j. , spisová značka, soud zjistil, že žalobci jako otci žalované byla vůči žalované stanovena vyživovací povinnost ve výši 1 300 Kč měsíčně.Na základě provedeného důkazu a tvrzení otce, které s ohledem na pasivitu žalované vzal za nesporné, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce je otcem žalované. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované byla naposledy stanovena rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 28. ledna 2015, č. j. , spisová značka, částkou 1 300 Kč měsíčně. Žalovaná dokončila studium na Střední zdravotnické škole v Karlových Varech a pokračovala ve studiu na Vyšší odborné zdravotnické škole v Karlových Varech, kde studium dne 10. 10. 2022 přerušila a nastoupila do zaměstnání v Nemocnici v Karlových Varech. Od [datum] opět studuje na Vyšší odborné zdravotnické škole v Karlových Varech formou denního studia s individuálním studijním plánem při poloviční školní docházce.Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 923 odst. 1 občanského zákoníku změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.Žalobce jako rodič žalované má dle § 910 občanského zákoníku vůči žalované vyživovací povinnost, která ve smyslu § 911 občanského zákoníku trvá po období, kdy se žalovaná není schopna sama se živit. Žalovaná v říjnu 2022 přerušila studium a nastoupila do zaměstnání. Žalovaná tím nabyla určitý trvalý příjem, ze kterého byla schopna hradit veškeré své potřeby. Od 4. 9. 2023 žalovaná opět nastoupila ke studiu, ale ve formě, kdy nadále zůstává zaměstnána na částečný pracovní úvazek a její schopnost se sama živit tím již zůstala zachována (soud při hodnocení skutkových tvrzení žalobce vycházel rovněž z pasivního postoje žalované, která uvedená tvrzení žalobce neměla snahu nijak skutkovými tvrzeními vyvrátit nebo prokázat odlišný skutkový stav, tj. že by u ní schopnost se sama živit dána nebyla). Soud proto pro změnu poměrů na straně žalované za analogického použití § 923 občanského zákoníku zrušil vyživovací povinnost žalobce k žalované, a to dle návrhu žalobce s účinností od 1. října 2023.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce, který byl ve věci plně úspěšný, náhradu nákladů řízení nepožadoval.