17 C 78/2024-22 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Manželka (státní příslušnice Vietnamské socialistické republiky) se návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků již přestalo plnit svoji funkci, více než šest měsíců spolu účastníci nežijí jako manželé, intimně spolu nežijí a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manžel (státní příslušník České republiky) se k žalobě o rozvod manželství připojil, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”) pokládá návrh za návrh společný.2. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, osvědčená přednesy obou manželů, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu:a. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v [obec] - [anonymizováno],b. Z manželství se nenarodily žádné děti.c. Manželé netvoří manželské společenství, intimně se nestýkají po dobu 7 let, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit.3. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle čl. 20 odst. 2 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ze dne , datum, (publikované vyhl. č. 98/1984 Sb., dále jen„ Smlouva“) jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu. Podle čl. 20 odst. 4 Smlouvy v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou příslušné justiční orgány obou smluvních stran.4. Soud se zabýval mezinárodní soudní příslušností (pravomocí) a dospěl k závěru, že mezinárodní soudní příslušnost svědčí soudům České republiky dle čl. 20 odst. 4 Smlouvy. Podle čl. 20 odst. 2 Smlouvy je rozhodné právo České republiky (poslední společné bydliště bylo na území České republiky).5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.6. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství. S ohledem na přednesy obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství.7. Jelikož byly splněny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 o. z., soud návrhu vyhověl. Jako příčina rozvratu manželství byly stanoveny rozdílné názory účastníků na společné soužití.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 z. ř. s .