18 C 117/2024-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 755 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovanému, s níž žalobkyně uzavřela dne 13. 5. 2021 účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronickým komunikací, dále uzavřel k této smlouvě dohodu č. 4219570621 o úhradě zařízení Xiaomi Redmi Note 9 Pro 128 GB šedý za kupní cenu 7 489 Kč. Žalovaná částka je tvořena jednak dlužnými splátkami za uvedené zařízení, celkem 7 200 Kč, dluhem za platby přes SMS 3 629 Kč, dlužnou částkou za doplňkovou službu pojištění 745 Kč a poplatkem za upomínku 181,50 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil na dluh a na předžalobní výzvu nereagoval.Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud skutkový stav plně v souladu se skutkovým stavem popsaným v žalobě.Soud posoudil věc po právní stránce takto:Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Účastníci uzavřeli platnou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byly Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb a ceník. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému služby výše uvedené a mobilní zařízení. Žalovaný však vyúčtovanou cenu za služby žalobkyni neuhradil, ač služby využíval, nehradil řádně vyúčtování. Z toho důvodu bylo návrhu ve smyslu ustanovení § 2 písmena n) zákona o elektronických komunikacích a v souladu s čl. 15 Všeobecných podmínek vyhověno. Příslušenství pohledávky je dáno ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a je vázáno na splatnost vyúčtování.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.