18 C 3/2024-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 615,93 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 27. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. 4004077680, jejímž předmětem bylo financování nákupu zboží. Žalobkyně dne 29. 9. 2022 poskytla žalovanému na účet prodejce částku (úvěr) ve výši 6 999 Kč, celková výše splátek včetně jistiny, úroku a pojištění činila 9 408 Kč. Žalovaný se zavázal ji splatit ve 12 měsíčních splátkách po 784 Kč od 15. 10. 2022. Žalovaný však splátky neplnil řádně a včas. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku 10 615,93 Kč, představující neuhrazené splátky a zesplatněnou jistinu, úrok, náklady na oznámení 234 Kč, dále zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu. Žalovaný neuhradil ničeho ani po upomínkách. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Při rozhodování ve věci vycházel soud ze žádosti o uzavření smlouvy o úvěru, obchodních podmínek, sazebníku, sdělení o ukončení smlouvy s dodejkou, předsmluvních informací, přehledu splátek, přehledu plateb, mandátní smlouvy prodejce, potvrzení o poskytnutí úvěru, předžalobní upomínky s poštovním archem. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě všech provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že návrh byl podán po právu. Je nepochybné, že smlouva mezi účastníky byla platně uzavřena, avšak žalovaná své povinnosti ze smlouvy nesplnila. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 615,93 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.