19 C 240/2024-23 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.2. Předmět řízení vymezila žalobkyně v žalobě tak, že se domáhala vyklizení ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného bytu. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložila žalobkyně výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou ze dne 1. 12. 2021 včetně dodatku [číslo] ze dne 30. 11. 2022 a dodatku [číslo] ze dne 22. 11. 2023. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy přenechala žalobkyně předmětný byt do užívání žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně své povinnosti, jež vyplývají z nájmu bytu, především neplatila nájemné a služby za dobu delší než 3 měsíce, byla jí doručena výpověď z nájmu bytu. Vzhledem k tomu, že k vyklizení bytu nedošlo, obrátila se žalobkyně se svým návrhem na vyklizení na soud.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Na základě provedených důkazů soud z nájemní smlouvy po skutkové stránce zjistil, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt. Z výpovědi z nájmu bytu vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako pronajímatel vypověděla nájem bytu pro neplacení nájemného za období delší než 3 měsíce, tedy pro porušování povinností nájemcem zvlášť hrubým způsobem dle § 2291 občanského zákoníku. Výpověď byla žalované doručena, žalovaná byt nevyklidila. Žaloba na neplatnost výpovědi nebyla podána.5. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku má vlastník právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje.6. V daném případě je nepochybné, že žalované odpadl právní důvod užívání bytu, neboť žalobkyně dala žalované výpověď dle § 20291 občanského zákoníku bez výpovědní doby a žalovaná svou povinnost bezodkladně předat předmětný byt žalobkyni nesplnila. Po skončení nájmu tak žalovaná zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobkyně, a žalobkyně má právo na ochranu dle § 1040 1 občanského zákoníku. Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 651,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. e), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 250 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 150 Kč ve výši 1 501,50 Kč.