19 C 251/2024-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 66 154,09 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 5. 7. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] s úvěrovým limitem 70 000 Kč, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku 70 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení smluvního úroku ve výši 13,29 % ročněŽalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní, a to smlouvu [číslo], obchodní podmínky, sazebník, schvalovací protokol, protokol z CBCB, výpis z úvěrového účtu [číslo] oznámení o splatnosti úvěru s doručenkou a předžalobní výzvu. Na základě těchto listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 5. 7. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] s úvěrovým limitem 70 000 Kč, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku 70 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Pro neuhrazení dvou splátek žalobkyně dopisem úvěr zespaltnila. Žalovaný celkem dluží 79 072,35 Kč, a to na jistině částku 64 654,09 Kč, sjednané poplatky ve výši 1 500 Kč, smluvním kapitalizovaným úrokem ke dni 21. 6. 2024 na částku 7 876,26 Kč, zákonným úrokem z prodlení zkapitalizovaným do 21. 6. 2024 na částku 5 42 Kč a dále jdoucí smluvní úrok od 22. 6. 2024 ve výši 13,29 ročně a od téhož data zákonný úrok z prodlení.Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, který žalovaný ve sjednaných splátkách nevrátil. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 457,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 647 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 66 154,09 Kč sestávající z částky 3 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 780 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 240 Kč ve výši 2 570,40 Kč.