14 C 264/2025-18 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 121.599,86 Kč z titulu nesplněných povinností vyplývajících 2. žalované ze Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] uzavřené dne 11. 8. 2009, k níž 2. žalovaný přistoupil jako dlužník.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkaz Smlouvou o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] Úvěrovými podmínkami, Sazebníky, Žádostí o úvěr včetně příloh, přiznáním k dani z příjmu za rok 2008 1. žalované, potvrzením o příjmu 2. žalovaného,,Prohlášením o ručení peněžitých plateb, příkazy k úhradě, potvrzením o převodu a předpisem splátky, výpisy překlenovacího úvěru, výpisy z účtu stavebního spoření, přidělením cílové částky, upomínkami, upozorněním před zesplatněním, oznámením o odstoupení od úvěrové smlouvy, předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Dne 11. 8. 2009 byla mezi žalobkyní a 1. žalovanou podepsána Smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Úvěrové podmínky a Sazebník. Prohlášením o ručení peněžitých plateb vyplývajících z úvěrové smlouvy [číslo] přistoupil 2. žalovaný k dluhu 1. žalované. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovaným převodem na účet č. [bankovní účet] překlenovací úvěr ze stavebního spoření ve výši 270.000 Kč, a to dne 8. 9. 2009 částku 218.896 Kč a dne 8. 10. 2009 částku 51.104 Kč, a žalovaní se zavázali hradit povinné spoření ve výši 696 Kč měsíčně a splatit překlenovací úvěr formou pravidelných měsíčních splátek po 1.193 Kč vždy nejpozději do posledního pracovního dne kalendářního měsíce spolu s úvěrovým pojištěním ve výši 41 Kč a spolu s úrokem ve výši 5,3 % ročně, a po uhrazení překlenovacího úvěru ze zavázali splácet úvěr stavebního spoření ve splátkách po 1.931 Kč měsíčně spolu s úrokem ve výši 4,9 % ročně. Žalovaní překlenovací úvěr řádně splatili. Dopisem ze dne 6. 4. 2021 byli žalovaní informování o splnění podmínek pro poskytnutí úvěru s cílovou částkou 270.000 Kč a zůstatek účtu spoření a překlenovacího úvěru ve výši 168.755,04 Kč byl převeden na nově otevřený účet stavebního spoření. Žalovaní však svůj závazek splácet poskytnutý úvěr ve splátkách po 1.931 Kč měsíčně nedodrželi, od září 2024 byli s úhradou v prodlení. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 2. 2025 s odkazem na čl. IX. Úvěrových podmínek prohlásila dopisem úvěr za splatný ke dni 31. 1. 2025 a vyzvala žalované k úhradě dluhu. Žalovaní již žalobkyni ničeho neuhradili ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně vyčíslila dluh žalovaných částkou 119.564,86 Kč na jistině, částkou 2.035 Kč na poplatcích dle části II. položky 6 a 9 (poplatky za výzvy k úhradě a za zaslání výpisu z účtu stavebního spoření – 5. 9. 2024 600 Kč, 5. 10. 2024 600 Kč, 10. 12. 2024 600 Kč, 31. 12. 2024 100 Kč), částkou 135 Kč na poplatcích za správu účtu (5 x 135 Kč – 1. 9. 2024, 1. 10. 2024, 1. 11. 2024, 1. 12. 2024 a 1. 1. 2025), částkou 2.452,90 Kč na kapitalizovaném smluvním úroku za období od 30. 9. 2024 do 31. 1. 2025 a částkou 2.354 na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení za období od 1. 2. 2025 do 29. 3. 2025.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: V souladu s ust. § 3029 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. aplikoval soud na právní vztahy účastníků právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013, t. j. obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. a občanský zákoník č. 40/1964 Sb.7. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ustanovení § 502 obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.9. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obchodního zákoníku lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.10. Podle usn. § 344 obchodního zákoníku lze od smlouvy odstoupit v případech, které stanoví smlouva nebo tento zákon.11. Podle usn. § 351 odst. 2 obchodního zákoníku strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle ust. § 502 obchodního zákoníku. Vrací-li plnění strana, která odstoupila od smlouvy, má nárok na úhradu nákladů s tím spojených.12. Podle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.13. Soud dospěl mezi žalobkyní a žalovanými byla řádně uzavřena Smlouva o úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření ve smyslu ust. § 497 obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovaným meziúvěr ze stavebního spoření ve výši 270.000 Kč a žalovaní se zavázali poskytnutý meziúvěr a poté úvěr řádně splácet za podmínek ve smlouvě uvedených. Žalovaní své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnili, dostali se do prodlení s více jak dvěma splátkami úvěru, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z čl. IX Úvěrových podmínek a od úvěrové smlouvy odstoupila. Podle § 351 odst. 2 obchodního zákoníku žalovaným vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných poplatků a úroků z úvěru a zákonného úroku z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a který běží ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých dlužných částek. S ohledem na uvedené shledal soud nárok žalobkyně oprávněným a žalobě v plném rozsahu vyhověl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28.204,90 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4.864 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 121.599,86 Kč sestávající z částky 5.980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5.980 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5.980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19.290 Kč ve výši 4.050,90 Kč.