15 C 362/2025-14 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 128.368,78 Kč s příslušenstvím, z titulu nesplaceného úvěru.2. Dle § 115 a) o.s.ř. ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.3. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná se ve věci nevyjádřila, provedl soud pouze důkazy předložené žalobkyní, na jejich základě zjistil následující skutkový stav:4. Dne 1. 7. 2015 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně (, Anonymizováno, ) a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru (o vydání kreditní karty) č. , hodnota, , dle níž se banka zavázala žalované poskytnout úvěrový rámec až do výše 150.000Kč, který mohl být čerpán prostřednictví kreditní karty a žalovaná se zavázala úvěr splácet minimální měsíční splátkou z čerpaných prostředků včetně úroku ve výši 22,56 % ročně. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaná čerpala úvěr ve sjednané výši. Dle výpisu k úvěrovému účtu žalovaná nehradila splátky řádně, dopisem z 1. 7. 2024 právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil. Zůstala neuhrazena částka 128.368,78 Kč na jistině. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 27.5.2025 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem z 6. 6. 2025.5. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému na požádání poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. V souladu s citovaným zákonným ustanovením, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru uzavřená dle § 2395 občanského zákoníku, přičemž žalovaná porušil své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácela řádně, věřitel v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnil, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaná dnem následujícím po dni zesplatnění, ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Soud neshledal žádný důvod neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, úvěruschopnost žalované byla posouzena řádně. Aktivní legitimace žalobkyně je dána, neboť žalobkyně se stala věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávky v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29.492,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.135 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 128.368,78 Kč sestávající z částky 6.260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 6.260 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 6.260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20.130 Kč ve výši 4.227,30 Kč.