19 C 4/2025-92 — Okresní soud v Karlových Varech

A. Tvrzení účastníků1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 130 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že dne 1. 6. 2021 prodal nemovitost ve svém výlučném vlastnictví, a to pozemek parcelní číslo stavební , číslo, , jehož součástí je budova , adresa, , stojící na pozemku parcelní číslo stavební , číslo, to vše v katastrálním území , obec, . Vzhledem k tomu, že v té době neměl zřízený bankovní účet, požádal žalovanou coby jeho družku o uložení části kupní ceny ve výši 200 000 Kč na její účet č. , č. účtu, , vedený u , právnická osoba, . V období od 10. 12. 2022 do 22. 10. 2024 spolu žalobce a žalovaná žili v manželství. V dubnu 2024 žalobce žalovanou požádal o vydání složené částky, což žalovaná odmítla. Pod tíhou zoufalé životní situace byl žalobce nucen si zapůjčit částku 60 000 Kč od svého syna, aby mohl uhradit peníze za dřevo a vytápění vlastní nemovitosti. Následně žalovaná žalobci vydala částku 60 000 Kč s tím, že další peníze mu již nevydá. O vydání zbývající části peněz byla žalovaná opakovaně žádána. Žalobce celkovou dlužnou částku ponížil o již vrácenou částku ve výši 60 000 Kč a dále o částku 10 000 Kč, která představuje náhradu škody za notebook, který žalobce žalované zničil. Částku ve výši 130 000 Kč žalobce považuje za bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., které žádá uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení. Žalované byla dne 15. 5. 2025 doručena předžalobní výzva, na kterou reagovala tak, že veškeré požadované prostředky žalobci vrátila, a naopak je to on, kdo jí dluží částku 5 000 Kč.2. Žalovaná nárok žalobce odmítla, žalobu považuje za účelovou, podanou ze msty. Rozhodla se ukončit s žalobcem soužití a současně odmítla vrátit dar v podobě ½ nemovitosti (pozemku) žalobci, kdy je v souvislosti s tím vedeno řízení u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 13 C 152/2025 a dále odmítla vrátit dar v podobě ½ nemovitosti (domu) i synovi žalobce, kdy se o této otázce rovněž vede řízení u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 11 C 137/2025. Předžalobní výzvu k vrácení bezdůvodného obohacení obdržela až poté, co odmítla dar vrátit, přitom od ukončení soužití (od dubna 2024) žalobce žalovanou nekontaktoval a nežádal ničeho vrátit. Žalovaná a žalobce spolu žili 19 let jako partneři, přičemž si vzájemně důvěřovali. Proto ani nepřemýšlela, že by měla žádat po žalobci doklady o převzetí částky vybrané z bankovního účtu žalované. Žalobkyně potvrdila, že si žalobce na její bankovní účet uložil částku 200 000 Kč, a to z důvodu, že byl několik let zatížený exekucemi. Proto žádný bankovní účet neměl. Finanční obnos, který si nárokuje, mu vrátila, přestože by mohla tvrdit, že to byl ze strany žalobce dar nebo, že jí žalobce tyto peníze dlužil za práci, když mu pomáhala se štípáním dřeva na otop a s jeho následným prodejem. Za odvedenou práci nikdy ničeho nedostala. Z vydělaných peněz investovali do společného bydlení a na běžné každodenní náklady s vedením společné domácnosti. Žalovaná předala žalobci částku 195 000 Kč postupně, dne 27. 10. 2022 vybrala z účtu 30 000 Kč, dne 9. 3. 2023 částku 35 000 Kč, dne 1. 3. 2024 částku 70 000 Kč a dne 12. 7. 2024 částku 60 000 Kč. Činila tak vždy v návaznosti na žádost žalobce, který tyto finance požadoval za účelem nákupu dřeva na podnikání. Poslední zmíněný výběr žalovaná iniciovala sama od sebe, neboť již nechtěla mít na svém účtu uložené žádné finanční prostředky žalobce. Pokud by žalobce žalované nezpůsobil škodu na jejím notebooku v hodnotě 10 000 Kč, kterou uznal, dlužila by žalovanému ještě 5 000 Kč. S ohledem na provedený zápočet je to naopak žalobce, který žalované dluží ještě 5 000 Kč. Žalované je známo, že si žalobce v tu dobu kupoval rovněž automobil a část vybraných prostředků mohla být použita za tímto účelem.B. Skutkový závěr3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru, přičemž za skutková zjištění ve věci samé pokládá soud následující shodná skutková tvrzení účastníků:a) Mezi účastníky bylo nesporné, že po dobu 18 let žili jako partneři, v období od 10. 12. 2022 do 22. 10. 2024 byli manželé.b) Žalobce na základě kupní smlouvy ze dne 1. 6. 2021 prodal nemovitost ve svém výlučném vlastnictví, konkrétně pozemek parcelní číslo stavební , číslo, jehož součástí je budova , adresa, , to vše zapsané v katastrálním území , obec, . V době uskutečněného prodeje neměl žalobce zřízen bankovní účet, proto si část kupní ceny ve výši 200 000 Kč uložil na bankovní účet žalované.c) Žalovaná z částky 200 000 Kč vydala žalobci částku 60 000 Kč.d) Žalobce způsobil žalované škodu na jejím notebooku ve výši 10 000 Kč.e) Předžalobní výzvou ze dne 19. 4. 2025 vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 130 000 Kč, tj. částky ponížené o 10 000 Kč, která představuje náhradu škody za zničený notebook žalované, a o 60 000 Kč, kterou žalovaná žalobci již vydala.4. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda žalovaná žalobci vydala dne 27. 10. 2022 částku 30 000 Kč, dne 9. 3. 2023 částku 35 000 Kč a dne 1. 3. 2024 částku 70 000 Kč. Žalovanou nepochybně tíží důkazní břemeno ohledně vrácení finančních prostředků ve výši 130 000 Kč, přičemž s ohledem na dlouhodobé partnerské soužití účastníků a jejich společné hospodaření v domácnosti, bylo prokázání obrany žalované, že veškeré peněžní prostředky žalobci vrátila, o to složitější. Soud proto velmi pečlivě posuzoval výpovědi účastníků ve světle dalších důkazů – výslechů svědkyně , jméno FO, (matky žalované), , jméno FO, (dcery žalované) a , jméno FO, (syna žalobce). Dále v této souvislosti soud prováděl důkazy týkající se podnikání žalobce, a to daňovými přiznáními za rok 2022, 2023 a 2024, jakož i fakturami předloženými v řízení Ing. , jméno FO, a fakturami s dodacími listy, předloženými žalobcem.5. Ze shodných výpovědí účastníků vyplynulo, že žalobce a žalovaná po dlouhé době, kdy spolu žili jako druh a družka, uzavřeli v roce 2022 manželství. Žili spolu v nemovitosti náležící nejprve žalobci a jeho synovi, nyní náležící do dosud nevypořádaného společného jmění (aktuálně je předmětem sporu v řízení o odvolání a vrácení daru, vedeného zdejším soudem). Jak tuto nemovitost, tak nemovitost ve vlastnictví žalované, která se nachází rovněž v obci , obec, , společným úsilím rekonstruovali. Po dobu jejich letitého soužití byli zvyklí společně hospodařit s penězi jako partneři, a to způsobem sobě vlastním. Jednak bylo zvykem, že se příjmy z žalobcova podnikání uchovávaly v hotovosti v domácnosti (tzv. se dávaly do „hrnečku“), a jednak byly příjmem domácnosti i příjmy z pracovního poměru žalované, tyto jí chodily na její bankovní účet. Bylo-li třeba uhradit běžné nákupy a platby za chod domácnosti, používaly se na tyto výdaje peněžní prostředky „z hrnečku“. Žalobce je podnikatelem, přičemž posledních 15 let se věnuje i zpracování dřeva na otop a jeho následnému prodeji zákazníkům. Dřevo na zpracování mu dodávají různí dodavatelé, mezi nimi Ing. , jméno FO, či , jméno FO, . Žalovaná měla nejprve dvě různá zaměstnání, později již jen jedno a k tomu pomáhala žalobci při jeho podnikání se zpracováním dřeva a prodejem. Shoda mezi účastníky panovala i v tom, že žalobce prodal dne 1. 6. 2021 nemovitost ve svém výlučném vlastnictví za kupní cenu 1 500 000 Kč k umoření svých tehdejších dluhů. Ve svých výpovědích se účastníci shodli rovněž na tom, že žalobce neměl bankovní účet zřízený na území České republiky, a proto se dohodli, že na bankovní účet žalované bude převedena částka 200 000 Kč. Dohodli se na vrácení peněžních prostředků tak, že je žalovaná vrátí až je žalobce bude potřebovat.6. Výpisy z bankovního účtu má soud za prokázané dílčí skutkový závěr, f) že žalovaná vybrala ze svého bankovního účtu dne 27. 10. 2022 částku 30 000 Kč, dne 9. 3. 2023 částku 35 000 Kč, dne 1. 3. 2024 částku 70 000 Kč a dne 12. 7. 2024 částku 60 000 Kč, samy o sobě neprokazují, že žalovaná žalobci vybrané prostředky vrátila.7. Podle přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2022 žalobce podniká s druhem činnosti maloobchod s pevnými palivy, v uvedeném roce vykázal výsledek hospodaření ve výši 104 012 Kč. Jedná se přitom o rozdíl mezi příjmy ve výši 260 030 Kč a výdaji ve výši 156 018 Kč. Podle přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2023 žalobce vykázal výsledek hospodaření ve výši 65 200 Kč. Jedná se přitom o rozdíl mezi příjmy ve výši 163 000 Kč a výdaji ve výši 97 800 Kč. Podle přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2024 žalobce vykázal výsledek hospodaření ve výši 40 480 Kč. Jedná se o rozdíl mezi příjmy ve výši 101 200 Kč a výdaji ve výši 60 720 Kč (žalobce uplatňoval výdaje tzv. paušálem ve výši 60 % příjmů). Z faktur předložených soudu Ing. , jméno FO, bylo zjištěno, že Ing. , jméno FO, fakturou č. , hodnota, ze dne 15. 3. 2022 účtoval žalobci za palivové dříví částku 32 680 Kč, fakturou č. , hodnota, , že dne 20. 5. 2022 žalobci účtoval částku 25 392 Kč, fakturou č. , hodnota, , že dne 3. 6. 2022 žalobci účtoval částku 25 392 Kč, fakturou č. , hodnota, , že dne 22. 6. 2022 žalobci účtoval čás