10 C 251/2025-23 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 116 500 Kč s tím, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 120 000 Kč, aby ji použila na uhrazení exekucí, žalovaná svůj dluh uznala v dohodě o uznání dluhu z 30. 1. 2024 a zavázala se jej hradit v pravidelných splátkách. Následně žalovaná žalobkyni v hotovosti zaplatila v době od ledna 2024 do července 2025 pouze částku 3 500 Kč, čímž porušila podmínky dohodnuté ve smlouvě, a ani přes písemnou upomínku z 4. 11. 2024 žalobkyni neuhradila ani dlužnou částku ve výši 6 000 Kč, ani celkovou poskytnutou částku.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z výpisu účtu z 20. 11. 2017 soud zjistil, že žalobkyně téhož dne uhradila na účet soudního exekutora Jíchy za žalovanou částku 61 094 Kč. Z výpisu účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 4. 6. 2019 bylo na exekuci žalované z tohoto účtu zaslána částka 26 111 Kč a dne 14. 8. 2023 částka 39 511,70 Kč.5. Z uznání dluhu z 31. 1. 2024 s úředně ověřenými předpisy obou účastníků soud zjistil, že téhož dne uznala žalovaná svůj dluh co do důvodu (úhrada exekucí) a do výše (120 000 Kč) a zavázala se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně počínaje dne 20. 2. 2024 pod ztrátou výhody splátek.6. Z výzvy z 4. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek ve výši květen až říjen 2024 v celkové výši 6 000 Kč do 18. 11. 2024 s tím, že pokud tak neučiní bude požadovat celou dlužnou částku ve výši 117 000 Kč.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněním v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy zejména že za žalovanou zaslala na úhradu jejích exekucí celkem částku 126 716,7 Kč, následně uznala žalovaná dne 31. 1. 2024 svůj dluh vůči žalobkyni co do tohoto důvodu i co do výše 120 000 Kč a platí tedy vyvratitelná právní domněnka, že dluh v uznané výši k tomuto dni trval, a následně žalovaná přestala hradit sjednané splátky poté, co uhradila celkem částku 3 500 Kč, a její dluh se stal splatným najednou, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 425 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 825 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.