10 C 365/2025-34 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 25 300 Kč, a přestože žalovaný svůj dluh co do důvodu i co do výše písemně uznal dne 28. 3. 2025, žalobci ničeho nevrátil.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Účastníky uzavřeli ústně smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému v období od prosince 2023 do února 2024 postupně částku 25 300 Kč, kterou žalovaný žalobci nevrátil. Žalovaný svůj dluh písemně uznal dne 28. 3. 2025 a zavázal se dlužnou částku splatit ve splátkách po 1 000 Kč počínaje měsícem dubnem 2025 pod ztrátou výhody splátek žalovaný žalobci ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu z 4. 11. 2025.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy zejména, že žalovaný uznal svůj dluh v žalované výši, a platí tedy vyvratitelná právní domněnka, že dluh žalovaného k 28. 3. 2025 trval, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 465 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 265 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.