11 C 239/2025-29 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení 22 538,02 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o půjčce ze dne 21. 5. 2009 [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytnul žalovanému půjčku ve výši 26 000 Kč v hotovosti, kterou měl žalovaný vrátit v týdenních splátkách ve sjednané výši, a to v hotovosti (poslední splátka byla stanovena na 10. 6. 2010) spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 136 Kč. Žalovaný uhradil na půjčku částku 6 010 Kč, přičemž část těchto plateb ve výši 2 548,02 Kč byla použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku a zbývající část plateb ve výši 3 461,98 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny. Dále se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení 5 149,77 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o půjčce ze dne 9. 3. 2009 [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytnul žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti, kterou měl žalovaný vrátit v týdenních splátkách ve sjednané výši, a to v hotovosti (poslední splátka byla stanovena na 29. 3. 2010) spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 360 Kč. Žalovaný uhradil na půjčku částku 8 420 Kč, přičemž část těchto plateb ve výši 3 569,77 Kč byla použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku a zbývající část plateb ve výši 4 850,23 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 na žalobkyni. Na předžalobní výzvu ze dne 23. 6. 2025 žalovaný nereagoval.2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, po celou dobu řízení zůstal pasivní.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.4. Protože se žalovaný ve věci nevyjádřil, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní, a to v rozsahu níže uvedeném s ohledem na soudem uvedený právní názor. Ostatní listiny předložené žalobkyní soud neprováděl, neboť z nich nebylo možné zjistit právně významné skutečnosti. Zjištění učiněná z listin předložených žalobkyní pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé, jelikož si tato dílčí skutková zjištění neodporují:5. Smlouvou o půjčce ze dne 21. 5. 2009 [číslo] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti půjčku ve výši 26 000 Kč (což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy), kterou měl žalovaný vrátit ve formě 54 týdenních splátek 832 Kč (poslední splátka 208 Kč do 10. 6. 2010) spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 136 Kč. Celková dlužná částka byla tedy 45 136 Kč.6. Smlouvou o půjčce ze dne 9. 3. 2009 [číslo] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti půjčku ve výši 10 000 Kč (což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy), kterou měl žalovaný vrátit ve formě 54 týdenních splátek 320 Kč (poslední splátka 80 Kč do 29. 3. 2010) spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 360 Kč. Celková dlužná částka byla tedy 17 360 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 4. 10. 2024, seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úhradě kupní ceny ze dne 10. 10. 2024 soud dospěl k závěru, že předmětné pohledávky a žalovaným byly postoupeny na žalobkyni.8. Z dopisu žalobkyně ze dne 23. 6. 2025 včetně poštovního podacího lístku ze dne 24. 6. 2025 soud zjistil, že vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu.9. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům.11. Předmětné smlouvy o půjčce byly uzavřeny dne 9. 3. 2009 a 21. 5. 2009. Podle ustanovení § 3028 odst. 3, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Těmito dosavadními právními předpisy byl zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), a zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který platil až do 31. 12. 2010, kdy jej nahradil zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.12. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.13. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.14. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.15. Dle ustanovení § 23 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, právní vztahy týkající se spotřebitelského úvěru vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. Ustanovení § 7 odst. 1 až 3, § 12, 13 a § 16 odst. 2 věta druhá a § 16 odst. 3 se použijí i na právní vztahy vzniklé ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřené na dobu neurčitou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.16. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 321/2001 Sb., zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“), tento zákon stanoví některé podmínky smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, v souladu s právem Evropských společenství.17. Ve smyslu § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.18. Teprve zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. vtělil do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady č. 87/102 EHS (dále jen Směrnice), který nahradil zákon č. 321/2001 Sb.; je třeba vycházet z toho, že zákon č. 321/2001 Sb. neobsahoval žádné povinnosti věřitelů při sjednávání spotřebitelského úvěru, tedy ani povinnost zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, příp. sankce za nedodržení tohoto zákonem později stanoveného postupu.19. Vzhledem k tomu, že z právního řádu pro předchůdkyni žalobkyně nevyplývala žádná speciální povinnost ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, soud se okolnostmi uzavření smluv o půjčce z pohledu šetření úvěruschopnosti žalovaného nezabýval.20. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. na základě kterých původní věřitel poskytl žalovanému částku 26 000 Kč a 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli za poskytnutí této částky sjednaný celkový poplatek ve výši 19 136 Kč, resp. 7 360 Kč. Celkové dlužné částky 45 136 Kč a 17 360 Kč se žalovaný zavázal zaplatit pravidelných 54 týdenních splátkách. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnil, na smlouvu [číslo] uhradil toliko částku 6 010 Kč a na smlouvu [číslo] uhradil toliko částku 8 420 Kč. Pohledávky, jež jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. o. z. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je tak v dané věci dána.21. S ohledem na shora uvedené bylo žalobě za použití výše citovaných ustanovení vyhověno. Vyhověno bylo i požadavku na zaplacení úroku z prodlení, a to v návaznosti na § 517 odst. 2 obč. zák. Pokud jde o požadavek na úrok z prodlení, vyšel soud z toho, že zde bylo dohody stran v tom směru, že zapůjčené jistiny budou vráceny do dne předcházejícího dni, od nějž je požadován úrok z prodlení. Tedy v obdobích, za něž je úrok z prodlení požadován, je žalovaný v prodlení se zaplacením jistin.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 385 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 27 687,79 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podá