11 C 24/2026-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 051 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v období od 29. 7. 2024 až 9. 12. 2024 v odběrném místě na adrese [adresa], a dále částky 908 Kč s příslušenstvím představující náklady spojené s přerušením dodávky. Kromě dlužných částek žalobkyně požadovala zaplatit také smluvní úrok z prodlení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [anonymizováno] [číslo], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], vedeného pod č. [anonymizována dvě slova] [číslo], a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby (žalovaný se zavázal k průběžnému hrazení předepsaných záloh a vystavených faktur). V případě prodlení žalovaného s plněním peněžitého závazku ze smlouvy byl dohodnut smluvní úrok 0,05 % denně z dlužné částky. Dle článku II odst. 7 a čl. III odst. 3 obchodních podmínek žalobkyně má žalobkyně v případě přerušení dodávek z důvodu na straně zákazníka právo na vyúčtování veškerých nákladů s tím vzniklých zákazníkovi a tento má povinnost tyto uhradit. V průběhu vyúčtovacího období 29. 7. 2024 až 9. 12. 2024 neuhradil žalovaný jedinou zálohu. Provedenou dodávku elektřiny za období 29. 7. 2024 až 9. 12. 2024 žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] s nedoplatkem ve výši 11 051 Kč se splatností ke dni 27. 12. 2024. Na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně požádala příslušného provozovatele distribuční soustavy o přerušení dodávky do odběrného místa žalovaného. Náklady s tímto přerušením spojené ve výši 908 Kč žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] se splatností ke dni 27. 12. 2024. Na tuto fakturu žalovaný opět ničeho neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení předmětného dluhu předžalobní upomínkou ze dne 1. 9. 2025, odeslanou prostřednictvím pošty téhož dne. Žalovaný ničeho neuhradil, minimálně nic takového ve vztahu k řízení netvrdil ani neprokázal.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:6. Podle ustanovení § 50 odst. 2 věta první zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.7. Dle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit předepsané zálohy a vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny a žalobkyni tak vzniklo právo přerušit dodávky elektřiny do odběrného místa. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému v souladu obchodními podmínkami náklady spojené s přerušením dodávky elektřiny, který opět žalovaný k datu splatnosti neuhradil. Žalobkyni vzniklo i právo na úhradu smluvního úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 959 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, písemné podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud má za to, že v předmětné věci byly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b a. t., neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu má podobu obecně využitelného vzoru. Pokud se přisouzená částka odměny podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12) má soud za to, že obstojí, když odráží složitost věci i povahu uplatněného nároku a jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.