11 C 313/2025-23 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 17 500 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 10. 12. 2022 mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou s tím, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 4. 2025. Žalobkyně požaduje po žalované pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované ve výši 17 500 Kč (rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 20 000 Kč a uhrazenou částkou ve výši 2 500 Kč) se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala pasivní.3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru, tabulkou umoření, smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek včetně přílohy, potvrzením o úhradě úplaty, oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Dne 10. 12. 2022 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovanou uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč ke dni podpisu smlouvy a žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu s úrokem a poplatky (celková částka úroků a poplatků 24 946 Kč) ve formě 21 měsíčních splátek po 2 141 Kč, celková částka k zaplacení činila 44 782 Kč (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaná splátky řádně nehradila, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila na splátkách celkem částku 2 500 Kč (z tabulky umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o úhradě úplaty za postoupení). Postoupení bylo žalované písemně oznámeno původním věřitelem dopisem ze dne 28. 4. 2025, podaným na poštu dne 22. 5. 2025. Součástí tohoto dopisu byla výzva k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě do 10 dnů od doručení (z oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího lístku). Dopisem ze dne 29. 7. 2025 vyzvala žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) žalovanou k úhradě dluhu, zásilka byla podána na poštu 30. 7. 2025.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 20 000 Kč, na kterou žalovaná vrátila (uhradila) částku ve výši 2 500 Kč. Posléze byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.7. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Vzhledem k výše uvedenému se tak žalobkyni podařilo prokázat poskytnutí peněžní částky ve výši 20 000 Kč žalované a žalovaná je tak v souladu s § 2991 o. z. povinna žalobkyni uhradit částku, jíž se bezdůvodně obohatila. V daném případě se jedná o částku 20 000 Kč poníženou o částečnou úhradu ve výši 2 500 Kč. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že celkovou poskytnutou částku ve výši 20 000 Kč uhradila (případně že ji uhradila ve větším než žalobkyní tvrzeném rozsahu), popř. že závazek zanikl jiným způsobem. To neučinila, soud proto s ohledem na výše uvedené žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 a násl. o. z. postoupena, vyhověl, včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 o. z., avšak toliko ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení od 11. 9. 2024. S tímto požadavkem žalobkyně se soud neztotožňuje, neboť již Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009, konstatoval, že„ bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán“. V předmětné věci se tak dluh žalované z titulu bezdůvodného obohacení stal splatným až oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 4. 2025, odeslaným dne 22. 5. 2025, kde byla žalovaná vyzvána k plnění ve lhůtě do 10 dnů od doručení. Žalovaná je tudíž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až ode dne následujícího po uplynutí této lhůty (výzva k úhradě byla při obvyklém chodu věcí a při zohlednění § 573 o. z. žalované doručena dne 27. 5. 2025, 10ti denní lhůta tak uplynula dne 6. 6. 2025), tedy ode dne 7. 6. 2025. S ohledem na shora uvedené tak soud ve zbývajícím rozsahu, tj. co do žalobkyní požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 1 425,52 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 500 Kč od 29. 4. 2025 do 6. 6. 2025 a úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 17 500 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení, zamítl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 17 500 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, písemné podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.12. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč dle položky [číslo] bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.