12 C 7/2026-20 — Okresní soud v Karlových Varech

Předmětem řízení je zaplacení částky 14 3465,94 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 12. 2017 s vydáním kreditní karty k opakovanému čerpání, (dále jen „spotřebitelský úvěr“). Žalovaný úvěr opakovaně čerpal a v průběhu smluvního vztahu zaplatil částku 107 928,68 Kč.Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyně a na základě těchto listin pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé následující skutečnosti:A) Návrhem smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne 1. 12. 2017 včetně akceptace má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru s limitem čerpání 13 000 Kč za současného vydání kreditní karty. Žalovaný měl úvěr splácet ve formě měsíčních splátek minimálně ve výši 3,2 % z čerpané částky spolu s úrokem 23,99 ročně.B) Z protokolu o ověření úvěruschopnosti a údajů klienta ze dne 20. 11. 2017 soud zjistil, že žalovaný deklaroval příjem 13 000 Kč měsíčně.C) Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024 soud zjistil, že původní věřitel uvedený pod písm. B) postoupil svoji pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, IČO , IČO, , a ta ji postoupila na žalobkyni, o čemž svědčí oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 4. 2024 zaslané žalovanému.D) Z dopisu žalobkyně ze dne 15. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení dluhu, který původní věřitel zesplatnil z důvodu porušování smluvních povinností žalovaným ke dni 24. 9. 2023, v té době ve výši 20 874,79 Kč.Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 1. 12. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve sjednané výši a žalovaný se je zavázal žalobkyni splatit včetně dohodnutých úroků a poplatků za vedení úvěrového účtu. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky v dohodnuté době řádně nesplnil a ocitl se tak v prodlení s úhradou svého závazku. Vedle povinnosti zaplatit žalobkyni zůstatek dlužné jistiny, smluvních úroků a smluvních poplatků vznikla žalovanému povinnost zaplatit dle ust. § 1970 občanského zákoníku povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru v souladu s ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. dostatečně, neboť žalovaný převážnou část dluhu zaplatil. Aktivní legitimaci pro podání žaloby žalobkyně prokázala výše uvedenými listinami o přechodu pohledávky. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 346,94 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.