12 C 92/2026-23 – Okresní soud v Karlových Varech

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného podnájemného za měsíc červenec, srpen 2025 ve výši 2 krát 15 500 Kč a za měsíc září 2025 ve výši 14 500 Kč za byt na adrese , adresa, , který měl žalovaný v té době v podnájmu.2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. V listině podepsané žalovaným i žalobkyní ze dne 30. 9. 2025 žalovaný uznal svůj závazek zaplatit žalobkyni z důvodu uvedeného odst. 1 odůvodnění částku 45 550 Kč.5. V dopise ze dne 23. 10. 2025 žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení dluhu ve výši 37 550 Kč, neboť žalovaný do té doby zaplatil na dluhu jen 8 000 Kč.6. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:8. Podle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval.9. Soud uzavřel, že žalovaný v listině jím podepsané ze dne 30. 9. 2025 uznal svůj závazek vůči žalobkyni co do důvodu i výše avšak kromě částky 8 000 Kč již ničeho nezaplatil.10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženým listinným důkazem podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 437 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 878 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 550 Kč sestávající z částky 2 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 310 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 900 Kč ve výši 1 659 Kč.