14 C 10/2026-9 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení vyživovací povinnosti k žalované z důvodu, že žalovaná je plnoletá a od 5. 1. 2026 je v pracovním poměru.Žalovaná se zrušením vyživovací povinnosti souhlasila.Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání.Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je matkou žalované. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované byla naposledy stanovena Okresního v Karlových Varech ze dne 19. 11. 2019, č. j. 23 Nc 7457/2019-47 částkou 1.500 Kč měsíčně. Žalovaná pozastavila studium na střední škole, od ledna 2026 je zaměstnána.Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.Podle ust. § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Podle ust. § 923 odst. 1 občanského zákoníku změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.Žalobkyně jako rodič žalované má dle ust. § 910 občanského zákoníku vůči žalované vyživovací povinnost, která ve smyslu ust. § 911 občanského zákoníku trvá po období, kdy se žalovaná není schopna sama se živit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná od ledna 2026 nastoupila do zaměstnání, soud dle analogického použití ust. § 923 občanského zákoníku vyživovací povinnost žalobkyně k žalované s účinností od února 2026 zrušil.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci plně úspěšná, náhradu nákladů řízení nepožadovala.