17 C 12/2026-47 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 64 648 Kč podle nájemní smlouvy z 9. 10. 2023 týkající se bytu č. , hodnota, o velikosti 2+1 v III. NP budovy č.p. 711, , adresa, . Žalobce je vlastníkem budovy, ve které se nachází pronajatý byt. Nájem s žalovanou jako nájemkyní byl sjednán na dobu určitou 6 měsíců a byl prodlužován, naposledy dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě z 19. 6. 2025 s koncem nájmu 31. 12. 2025. Žalovaná neplnila své povinnosti a dostala se do prodlení s placením nájemného (a úhrad za služby) za duben a květen 2025 v částce 8 194 Kč, který uznala co do důvodu a výši písemným uznáním z 19. 6. 2025; protože žalovaná neplnila sjednané splátky, byl celý dluh zesplatněn oznámením z 20. 11. 2025. Žalované vznikl za období od června do prosince 2025 dluh ve výši 56 454 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z nájemní smlouvy z 9. 10. 2023 soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemkyně uzavřely smlouvu o nájmu výše uvedeného bytu na 6 měsíců od 1. 11. 2023 (s možným prodloužením). Nájemné a zálohy na služby byly sjednány s odkazem na evidenční list (do 15. dne v měsíci, za který se platí). Z dodatku č. 2 z 19. 6. 2025 k nájemní smlouvě soud zjistil, že došlo k prodloužení doby nájmu do 31. 12. 2025. Z evidenčního listu 6/2025 a 4/2025 soud zjistil výši měsíční částky za užívání bytu 7 400 Kč (z toho 3 268 Kč nájemné) soud zjistil, že od července činila výše měsíční částky za užívání bytu 8 009 Kč (z toho 3 877 Kč nájemné)4. Z prohlášení o uznání závazku a z dohody o úhradě dluhu z 19. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaná vůči žalobci uznala svůj dluh z titulu nájmu ve výši 8 194 Kč (z toho 794 Kč za duben 2025 a 7 400 kč za květen 2025) a zavázala se vůči žalobci dluh uhradit ve splátkách po 500 Kč měsíčně s poslední splátkou ve výši 194 Kč pod ztrátou výhody splátek. Z oznámení o zesplatnění z 20. 11. 2025 soud zjistil, že žalobce uplatnil vůči žalované právo na úhradu dluhu pro prodlení s plněním splátek (nebyla zaplacena žádná splátka).5. Z přehledu předpisů z 4. 12. 2025 (za dobu od 5/2025 – 11/2025) soud zjistil, že žalobce evidoval nedoplatky v souvislosti s nájmem ve výši 55 639 Kč (po zohlednění zaplacené jistoty a nedoplatku vyúčtování služeb). Z přehledu předpisů a plateb soud zjistil, výši nedoplatku v souvislosti s nájmem bytu za 1/2025 – 1/2026 v částce 71 657 Kč. Z přehledu plateb s údaji o předpise z 27. 1. 2026 soud zjistil výši měsíčního předpisu od 11/2023 ve výši 7 400 Kč, od 7/2026 ve výši 8 009 Kč, výši přeplatku vyúčtování nákladů na služby ve výši 18 606 Kč (použitého k úhradě části platby za leden, celé platby za březen a části platby za duben 2025).6. Z předžalobní výzvy z 8. 12. 2025 soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby (v částce 55 639 Kč).7. Uvedená skutková zjištění soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci.8. Soud dospěl k právnímu závěru: Soud se zabýval s ohledem státní příslušnost žalované (ukrajinskou) mezinárodní soudní příslušností. Podle čl. 48 odst. 3 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech z 28. 5. 2001 (publikovaná pod č. 123/2002 Sb. m. s., dále jen „Smlouva“) jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle § 48 odst. 3 Smlouvy pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek.9. Podle § 2201 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.10. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dnem příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.11. Mezi účastníky byl sjednán nájem bytu podle § 2201, § 2235 o. z. (na dobu určitou). Nájemní vztah měl trvat do 31. 12. 2025. S ohledem na místo polohy nemovité věci s bytem (v Ostrově) je dáno rozhodné právo (české), s ohledem na místo polohy nemovité věci je dána mezinárodní soudní příslušnost českých soudů.12. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1931 věta první o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly.13. Podle § 7 odst. 1 z. č. 67/2013 Sb. (dále jen „zákon o službách“) není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle § 7 odst. 2 zákona o službách poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle § 7 odst. 3 zákona o službách inanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.14. Žalovaná své povinnosti nájemce neplnila, dlužila žalobci nájemné a úhrady spojené s náklady na služby související s nájmem. Žalovaná část svého dluhu podle 2053 o. z. uznala (19. 6. 2025), a proto soud vycházel z existence tohoto dluhu (zahrnujícího nájemné i náklady spojené se službami, včetně vyúčtování služeb); v souladu s ujednáním o zesplatnění v dohodě došlo k uplatnění ztráty výhody splátek žalobcem.15. Žalovaná neplnila své povinnosti ani po uznávacím prohlášení a tento dluh činil do zániku nájmu další částku 56 454 Kč dle § 2251 odst. 1 o. z. a § 7 odst. 1, odst. 2 zákona o službách.16. Podle § 1970 o. z. má žalobce právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti (podle nájemní smlouvy a právního předpisu).17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 059 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 233 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 648 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 850 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 600 Kč ve výši 2 226 Kč.