13 C 417/2020-22 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne 29. 5. 2020 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, doplněného podáním ze dne 20. 10. 2020, učinila žalobkyně dlužné pojistné za období od 10. 8. 2019 do 22. 11. 2019 ve výši 825 Kč a zákonný úrok z prodlení jdoucí z této částky od 23. 11. 2019 do zaplacení. Tvrdila, že se žalovaným dne 10. 5. 2019 uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku pojistnou smlouvu [číslo] na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s počátkem pojištění ode dne 10. 5. 2019 a s ročním pojistným ve výši 2 912 Kč splatným čtvrtletně splátkou ve výši 728 Kč. Pojistná smlouva byla uzavřena přijetím návrhu pojistné smlouvy zaplacením první splátky pojistného, k čemuž došlo dne 10. 5. 2019, kdy lhůta byla stanovena do 15. 5. 2019. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout pouze na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně souhlasila s takovým postupem již v samotné žalobě. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný si výzvu na zákonné doručovací adrese nevyzvedl, a nereagoval tak nejen na ni, ale ani k věci samé, v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Po skutkové stránce soud zjistil z návrhu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 10. 5. 2019 ve spojení s dokladem o provedení transakce ze dne 10. 5. 2019, že strany sjednaly pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značky značky Škoda OCTAVIA Combi, [registrační značka], a to prostřednictvím [právnická osoba] Pojištění bylo ujednáno na dobu neurčitou s počátkem ode dne 10. 5. 2019. Celkové roční pojistné činilo 2 912 Kč, splatné čtvrtletně splátkou ve výši 728 Kč. Dle článku 7 návrhu pojistné smlouvy tato byla uzavřena okamžikem uhrazení první splátky pojistného 728 Kč, na bankovní účet uvedený v návrhu č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] ve lhůtě do 15. 5. 2019 nejpozději. Včasné přijetí návrhu smlouvy žalovaným dokládá právě doklad o provedení transakce, kdy dne 10. 5. 2019 byla přijata platba od žalovaného ve výši sjednané první splátky s variabilním symbolem totožným s číslem návrhu smlouvy. 4. Problematika pojistných smluv je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ o.z.“, konkrétně se jedná o ustanovení § 2758 a násl. Pojistnou smlouvou se dle § 2758 o.z. pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Nabídku pojistitele může dle § 2759 odst. 1 o.z. pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Dle § 2783 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. V případě tzv. povinného ručení je dále nutno aplikovat především zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozhodném znění, dle něhož pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem (§ 3 odst. 1 zákona). 5. V případě tzv. povinného ručení je dále nutno aplikovat především zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozhodném znění, dle něhož pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem (§ 3 odst. 1 zákona). Podle § 2758 o. z. vyžaduje pojistná smlouva na dobu jednoho roku a více písemnou formu dle odst. 1, přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy dle odst. 2 za zachovanou. Nabídku pojistitele totiž může pojistník podle § 2759 odst. 1 přijmout i pouhým, ovšem včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. 6. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že účastníci řízení uzavřeli pojistnou smlouvu, na jejímž základě žalobkyni vznikl dnem jejího uzavření nárok na sjednané pojistné, které bylo splatné prvním dnem pojistného období. Žalobkyně nárokovala dlužné pojistné za období od 10. 8. 2019 do 22. 11. 2019. Za tuto dobu jí vznikl nárok na pojistné ve výši jedné splátky 728 Kč, která byla splatná 10. 8. 2019, a na poměrnou část další čtvrtletní splátky pojistného splatné dne 10. 11. 2019 ve výši dalších 97 Kč, když na jeden den trvání pojištění připadá částka pojistného po zaokrouhlení 7,98 Kč (2 912/365) a jedná se o 13 dnů pojištění, tedy o něco více, než kolik zažalovala. Žalovaný pak ani netvrdil, ani neprokázal, že by žalované pojistné zaplatil, či že by smluvní vztah zanikl ještě dříve, než do kdy je pojistné nárokováno. Břemeno tvrzení a důkazní přitom v tomto směru leží na něm. 7. Neuhrazením pojistného řádně a včas se žalovaný podle § 1968 o. z. dostal do prodlení, a to s každou splátkou vždy následující den po její splatnosti, a žalobkyně tak má v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně uplatňuje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy nárokuje co do časového rozsahu méně, než kolik by ve skutečnosti mohla (až po tvrzeném zániku pojištění, nikoliv již po datu splatnosti pojistného), soud přiznal i nárokované příslušenství v požadované výši. 8. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) přiznal soud úspěšné žalobkyni náklady řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za zastupování žalobkyně ve výši 400 Kč (za dva úkony právní služby po 200 Kč; konkrétně převzetí věci, sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 1. a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. v akt. znění, neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu) včetně dvou paušálních náhrad po 100 Kč jako náhrad advokátových hotových výdajů náležejících k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Advokát jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak náklady řízení činí 1 126 Kč Náklady jsou splatné podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta. 9. V řízení byla předložena výzva žalobkyně ze dne 28. 11. 2019, kterou byla upomínána celá žalovaná částka, avšak tato byla zaslána žalovanému jen obyčejně, resp. doklad k jejímu odeslání předložen nebyl. Advokát žalobkyně upomínal rovněž, namísto dokladu o odeslání předžalobní upomínky, za niž náhradu nákladů požaduje, předložil soudu pouze printscreen ze systému [příjmení] [příjmení] pro sledování zásilek obsahující však jen číslo podané zásilky a postup jejího doručování, kdy z tohoto nelze dovodit, co a především kým, ale ani komu konkrétně bylo zasláno. Namísto podacího archu, kde pošta přijetí k poštovní přepravě (a tedy odeslání zásilky) potvrzuje, a který by tak i bez onoho sledování zásilky zcela postačoval (když potřebné je jen doložení samotného odeslání výzvy), přiložil toliko vlastní vytvořenou tabulku. V ní sice zaznamenal číslo zásilky shodné se zásilkou sledovanou, nicméně toto sledování zásilky si následně jen sám svým vlastním dokumentem, resp. v tabulkovém editoru učiněným záznamem, propojil s konkrétním adresátem – žalovaným a svou osobou. Tímto způsobem a toliko sám sobě vytvořeným záznamem však není schopen dostát tomu, aby skutečně doložil, že právě žalovanému směřovala od něho tato zásilka. Tedy, že ji skutečně odeslal a převzala ji od něho pošta. Těmito dokumenty, zčásti zcela nekonkrétními a zčásti jako důkaz sám pro sebe a sebou vytvořenými, nelze doložit, že žalovanému v tomto řízení byla advokátem skutečně odeslána poštovní zásilka s uvedeným podacím číslem. Pokud by totéž sledování se svou jinou tabulkou advokát předložil i v jiných řízeních, není to možné vůbec zjistit. Sledování nijak nekonkretizované zásilky, pokud jde o účastníky doručovacího procesu, je zcela nevypovídající a vyřešit to tím, že si to sám sobě pro konkrétní případ zápisem v tabulce advokát potvrdí, nelze nahradit podací lístek nebo poštovní arch potvrzený poštou. Za tento úkon tak soud odměnu nepřiznal, když jeho učinění nebylo doloženo. 10. Přestože tedy žalobkyně soudu ve skutečnosti nedoložila odeslání výzvy k plnění žalovanému před podáním žaloby, soud má za to, že je na místě žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši uvedené shora přesto přiznat. Žalovaný totiž i v řízení zůstal zcela nekontaktní. Faktické odeslání upomínky by tak na jeho postoji k dluhu zřejmě ničeho nezměnilo a předmětnému soudnímu sporu by tedy jen stěží mohlo být zabráněno. Soud proto uplatnil výjimku dle § 142a odst. 2 o.s.ř. 11. Lhůty k plněn