13 C 442/2020-24 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne 15. 5. 2020 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později k výzvě soudu doplněného, učinila žalobkyně poměrnou část pololetního pojistného za období od 4. 5. 2019 do 8. 8. 2019 ve výši 1 213 Kč ze smlouvy uzavřené se žalovaným 3. 5. 2019 pod [číslo] o pojištění odpovědnosti vozidla tov. zn. OPEL, typ ASTRA CARAVAN, [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán 4. 5. 2019, kdy k tomuto datu bylo splatné i první pololetní pojistné sjednané ve výši 2 300 Kč, které mělo být nadále hrazeno vždy v první den pojistného období. Kromě toho nárokovala žalobkyně 2x 300 Kč na poplatcích spojených s upomínáním a vymáháním dle č. l. 8 odst. 11 VPP, které vycházejí z aktuálního sazebníku. Konkrétně za upomínku pojistného ze dne 17. 6. 2019 a za pokus o smír ze 17. 9. 2019. Na zákonném úroku z prodlení pak uplatnila za období od 10. 8. 2019 do 15. 5. 2020 ještě částku 139 Kč. 2. Po skutkové stránce soud zjistil, že mezi účastníky byla 3. 5. 2019 uzavřena tvrzená pojistná smlouva na vozidlo Opel Astra, [registrační značka], kterou bylo sjednáno pololetní pojistné 2 300 Kč. Pojistné podmínky nebyly žalovaným podepsány, a v uvedeném článku 8 odst. 11 je pouze obecně uvedeno, že pokud nebylo zaplaceno pojistné včas a ve sjednané výši je pojistitel oprávněn nárokovat úrok z prodlení a náklady, nikoliv poplatek, spojené s upomínáním a vymáháním pojistného. Sazebník, resp. pouze vybrané některé položky ve formě tabulky nebyly rovněž žalovaným podepsány. Dle dodejky k zásilce podané 19. 6. 2019 sama žalobkyně upomínala o v té době již celé žalované pojistné, kdy zásilka byla uložena marně na 10 dnů od 20. 6. 2019. 3. Po právní stránce se jednalo mezi žalobkyní a žalovaným obecně o vztah z pojistné smlouvy. Ta je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ o.z.“, konkrétně se jedná o ustanovení § 2758 a násl. Pojistnou smlouvou se dle § 2758 o.z. pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Dle § 2783 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Stranám samozřejmě nic nebrání, aby si v rámci své smluvní volnosti v rámci smlouvy sjednaly další nároky. 4. V případě tzv. povinného ručení je dále nutno aplikovat především zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozhodném znění, dle něhož pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem (§ 3 odst. 1 zákona). Podle § 2758 o. z. vyžaduje pojistná smlouva na dobu jednoho roku a více písemnou formu dle odst. 1, přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy dle odst. 2 za zachovanou. 5. Soud žalobkyni, která prokázala existenci smluvního vztahu i výši sjednaného pojistného, přiznal nárokované pojistné, když žalovaný nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by je uhradil, či že by pojištění zaniklo dříve. Žalobkyně má nárok za 97 žalovaných dnů žalovaného období ve výši 1 213 Kč, když na jeden den z pololetního pojistného připadá zaokrouhleno 12,50 Kč. Dále z pojistného přiznal soud i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když nezaplacením k datu splatnosti, ke kterému se pak stanoví i rozhodná sazba, se podle § 1968 o. z. dostal žalovaný do prodlení a žalobkyně tak má na něj nárok dle § 1970 o. z. Žalobkyně co do časového rozsahu nárokuje o něco méně (až po tvrzeném zániku pojištění, nikoliv již po datu splatnosti pojistného) a nárok tak při zákonné sazbě 9,75 % za žalované období činí 91 Kč. 6. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba včetně příslušenství zamítnuta, když nárok nebyl prokázán, neboť žádné ujednání ohledně tvrzeného poplatku, a to se spotřebitelem, který se nemůže platně zavázat v dokumentech, které nepodepisuje, prokázáno nebylo. 7. Podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) činil úspěch žalobkyně 67 % (přiznáno 1 213 Kč celkem ze žalovaných 1 813 Kč celkem). Po odečtení úspěchu žalovaného ve výši zbývajících 33 %, je zde celková úspěšnost v řízení 34 %, a v tomto rozsahu má na jejich náhradu žalobkyně nárok. 8. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za zastupování žalobkyně ve výši 400 Kč (za dva úkony právní služby po 200 Kč; konkrétně převzetí věci a sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 1. a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. v akt. znění, neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu) včetně dvou paušálních náhrad po 100 Kč jako náhrad advokátových hotových výdajů náležejících k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Advokát jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak náklady řízení činí 1 126 Kč, z čehož pak přiznaných 33 % činí 383 Kč Náklady jsou splatné podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta. 9. O celou žalovanou částku upomínala před podáním žaloby žalovaného sama žalobkyně, o čemž i předložila doklad, dodejku o doručované zásilce ze dne 20. 6. 2019. Nebyl tedy důvod, aby tuto výzvu duplicitně činil advokát, proto soud odměnu za tento úkon, který vyhodnotil jako neúčelný, nepřiznal. 10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako základní zákonné.