18 C 290/2020-14 — Okresní soud v Liberci

Žalováno ve věci bylo [datum]. Žalobkyně vlastnila v předmětném období ideální [podíl] pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], jehož součástí je stavba, budova s č. p. [obec a číslo], rodinný dům, v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], vedený [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] (dále jen "nemovitost" nebo "část nemovitosti" nebo "rodinný dům"). Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou Smlouvu o pronájmu ideální [podíl] Rodinného domu (dále jen "nájemní smlouva"). Dle čl. III nájemní smlouvy byla tato smlouva uzavřena na dobu určitou a to od [datum] do [datum] s možností jejího automatického prodloužení. Nájemné bylo dle čl. IV nájemní smlouvy sjednáno ve výši 5.000 Kč měsíčně splatné nejpozději k 20. dni předešlého kalendářního měsíce. Žalovaná již od počátku nájemního vztahu neplnila své povinnosti z nájemní smlouvy (zejm. nehradila žalobkyni nájemné), k čemuž ho žalobkyně opakovaně vyzývala. K odstranění vadného stavu a zaplacení dlužné částky nedošlo, žalobkyně tedy v souladu s čl. VII nájemní smlouvy sdělila žalované, že nemá zájem o automatické prodloužení nájemní smlouvy. Nájemní vztah byl tak ukončen uplynutím sjednané doby nájmu dne [datum]. Žalovaná s žalobkyní vůbec nekomunikovala a nereagoval na její výzvy. Za celou dobu nájemního vztahu žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho a žalobkyně se proto domáhá uhrazení nezaplaceného nájemného za měsíce [číslo] až [číslo] ve výši 5.000 Kč za každý měsíc. Celkově žalobkyně požaduje na neuhrazeném nájemným 25.000 Kč a zákonný úrok z prodlení z každé neuhrazené částky nájemného ode dne splatnosti jednotlivých plateb nájemného. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou podle § 142a o.s.ř. ze dne [datum] zaslané na adresu trvalého pobytu žalované. Ve věci bylo rozhodnuto v písemném řízení podle § 115a o.s.ř. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, nárok nezpochybnil, zaplacení neprokázal. Žalobkyně prokázala výpisem z katastru nemovitostí své spoluvlastnictví a nájemní smlouvou, která je shora uvedena pronajmutí žalované s parametry, tak jak žaloba uvádí. Zejména je zde tedy 5 000 Kč měsíčně a dále pokud za uvedené období nebylo hrazeno a zde tedy žalovaná ničeho neuvedla, tedy soud vychází z tvrzení žalobkyně, tak jí dle smluvního vztahu náleží žalovaná částka. Nájemné je pak žalovaná povinna platit podle smluvního závazku, který byl uzavřen v souladu s úpravou § 2201 resp. 2235 a násl. OZ, tedy nájemné je základní povinností v případě nájemního vztahu. K dlužné pohledávce pak je s ohledem na uvedenou splatnost jednotlivých částek přiznáno zákonné příslušenství, tedy úrok z prodlení dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. a to způsobem v něm uvedeným. Úspěšný žalobce má právo podle § 142 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve spojení s nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., a to za 3 úkony právní služby po 2 100 Kč a 3 paušály po 300 Kč dle AT, zvýšeno o 21% DPH dle § 137 o.s.ř. a za zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč, celkem jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.