19 C 271/2020-44 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21 813 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že mezi předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“), a žalovaným došlo dne 1. 2. 2015 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek ve výši 14 213 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, tedy 2 171 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky 3 231 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 811 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 521 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 3. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a všas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 9. 2. 2017. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 27. 3. 2016. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 13 352,96 Kč a na dlužném poplatku částku 9 460 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená půjčka ve výši 13 352,96 Kč dále úrokem ve výši 19,98 % ročně sjednaným v čl. 4 Smluvních podmínek, a to již ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Žalobce však tyto úroky požaduje až od pozdějšího data, a to od 28. 3. 216, což je datum interního odpisu dlužné částky do zaplacení. Po tomto datu do data postoupení pohledávky bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno 1 000 Kč. Pohledávka byla ze strany [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2016 žalobci s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2016. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 21 813 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne 4. 12. 2020 se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Protože zástupce žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaný o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu. 3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne 1. 2. 2015 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci kromě půjčených 17 000 Kč částku celkem 14 213 Kč, která je složena z úroku 2 171 Kč, poplatku za administrativní činnost 3 231 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 811 Kč ve 60 týdenních splátkách po 521 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den po uzavření smlouvy (poslední splátka činila 474 Kč a byla splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období). Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky. Z čl. 3 Podmínek bylo zjištěno, že klient byl seznámen s výší roční procentní sazby nákladů (RPSN) půjčky a výše RPSN v závislosti na splatnosti zápůjčky činí při 60 týdnech 63,93 %. Z čl. 4 Podmínek bylo zjištěno, že klient byl seznámen s výší úrokové sazby, která činila 19,98 % p. a. 4. Z tabulky umoření ze dne 4. 8. 2019 bylo zjištěno, jak žalovaný umořoval svůj dluh a jaká část splátek byla započtena na jistinu zápůjčky a jaká na příslušenství. 5. Dopisem ze dne 12. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení celkem 36 656,67 Kč do 19. 3. 2020 Kč s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Dle podací knihy byla Předžalobní upomínka zaslána dne 13. 3. 2020 žalovanému na adresu uvedenou ve Smlouvě. 6. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobcem a [právnická osoba], kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem 24. 6. 2019 a dle podací knihy bylo žalovanému zasláno 17. 7. 2019. 7. Soud věc právně zhodnotil dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce, neboť žalobce poskytl žalovanému půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Dle tohoto ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 8. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce se žalovaným jako se spotřebitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z., na základě které mu poskytl částku 17 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Dle Smlouvy se žalovaný zavázal vrátit žalobci půjčených 17 000 Kč a dále uhradit částku ve výši 14 213 Kč, která je specifikována výše. Dluh měl být uhrazen v 60 týdenních splátkách. Žalovaný po dobu smluvního vztahu ničeho neuhradil, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Dluh na jistině představuje částku 12 86,91 Kč a na dlužném poplatku částku 8 956,09 Kč. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s ustanovením § 1879 o. z. postoupena předchůdcem žalobce [právnická osoba] na žalobce. 11. Soud hodnotí ujednání o úroku 2 171 Kč (při sazbě 19,98 % p.a. z jistiny) a úplatě za administrativní činnost 3 213 Kč jako platná ujednání, když jejich výše není ani v souhrnu s ohledem na výši poskytnutých peněz a délku splácení nepřiměřená (nemravná). 12. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal všechna svá tvrzení, zatímco žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a nebylo zjištěno, že by žalobci zaplatil uvedenou částku, nebo že by nárok žalobce jinak zanikl. Soud proto důvodné žalobě vyhověl. 13. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 908 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 873 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze čtyř úkonů, a to příprava a převzetí zastoupení, p