22 C 94/2020-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku 20 000 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 681,86 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9 244 Kč a zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil především tím, že žalovaná uzavřela dne 25. 10. 2016 s jeho právním předchůdcem [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“), smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalované bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdci žalobce poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 167 Kč, celkem se tak zavázala splatit 27 167 Kč. Celková dlužná splátka byla splatná dnem 28. 11. 2016, a to v jediné splátce. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Žalovaná neuhradila ničeho. Ode dne 29. 11. 2016 se tak žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátky ve výši 27 167 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 postoupena na společnost žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 21. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Žalobce se podanou žalobou po žalované domáhal zaplacení nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, úroku ve výši 7 167 Kč, administrativního poplatku ve výši 2 077 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 2 681,86 Kč za období od 29. 11. 2016 do 29. 7. 2018. Před podáním žaloby žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 7. 8. 2019. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání konanému dne 8. 12. 2020 se, ač řádně a včas předvolána, nedostavila. Protože zástupce žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaný o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu. 3. Soud z předložených listin zjistil, že dne 25. 10. 2016 byla mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] to podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky předchůdce žalobce. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalované finanční prostředky výši 20 000 Kč. Uvedené prostředky ve výši 20 000 Kč byly žalované poskytnuty převodem na bankovní účet dne 25. 10. 2016. Žalovaná se dle smlouvy zavázala uhradit poskytnutou částku a poplatek za poskytnutí úvěru, celkem ve výši 27 167 Kč. Zavázala se uvedené předchůdci žalobce uhradit ve dvou splátkách, a to první splátku ve výši 13 584 Kč do 28. 11. 2016 a druhou splátku ve výši 13 583 Kč do 28. 12. 2016. Dle Smlouvy si účastníci, pro případ prodlení žalované, sjednali za odeslání 1. písemné upomínky poplatek 850 Kč, při odeslání 2. 3. a 4. upomínky poplatek 250 Kč za každou. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku ze dne 7. 8. 2019. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. 5. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 6. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalované, který měla žalovaná spolu se sjednaným poplatkem vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce (§ 1751 o.z.). Žalovaná tyto předložené listiny nezpochybnila, ani nenamítala, že by se s nimi neseznámila a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Žalovaná se ve smlouvě zavázala rovněž k hrazení poplatků za upomínání v případě jejího prodlení. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaná žádné námitky nevznesla, ani netvrdila a neprokázala, že by dlužné poplatky uhradila či dluh jinak zanikl. 7. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 071 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 220,50 Kč. 9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.