26 C 29/2020-43 — Okresní soud v Liberci

1) Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit mu žalovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobce, [právnická osoba] byla 14. 6. 2017 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na částku 17 000 Kč. Finanční prostředky měly být vráceny formou 14 pravidelných měsíčních splátek po 2 208 Kč a poslední splátka nejpozději do 14. 8. 2018. 2) V průběhu řízení se soudu nepodařilo doručit žalovanému na žádnou adresu v ČR ani na Slovensku a proto mu byl ustanoven opatrovník. Ten v rámci jednání navrhl zamítnutí žaloby kvůli tomu, že žalobní tvrzení nejsou dostatečně jasná a určitá a navíc není zřejmá výše dluhu a úroků a dalších případných poplatků. 3) Na základě dokazování, provedeného žalobcem předloženými listinnými důkazy, má soud za prokázaný následující skutkový stav: 4) Z žalobcem předložených listin bylo zjištěno, že mezi věřitelem a dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí dohodnuté finanční částky, kdy zároveň byl smluvně upraven způsob vrácení poskytnutých finančních prostředků, stejně jako výše poplatku a případných sankcí pro případ, kdy by dlužník prodléval s plněním svého závazku dlužnou částku věřiteli vrátit. Výslovně pak bylo zaškrtnuto, že si dlužník přeje hotovostní inkaso splátek. Lze tedy uzavřít, že smlouva byla uzavřena platně, když její obsah je naprosto jasný a srozumitelný a to především pokud jde o celkovou finanční náročnost poskytovaného úvěru pro dlužníka. Celková částka, kterou musí dlužník zaplatit, je jasně definovaným součtem jednotlivých plateb a není již navýšena o žádné další skryté či nepřezkoumatelné poplatky či sankce. Je pak rovněž jasně definovaný způsob splácení dle výše celkové splácené částky na straně jedné a počtu týdenních splátek na straně druhé. Je samozřejmé, že například výše poplatku za hotovostní inkaso splátek není zanedbatelná, nicméně, jako uvedeno výše, tato služba je nabízena na výslovné přání zákazníka, který to v rámečku výslovně podepisuje. Je tak svobodnou volbou každého a nezpochybnitelným vyjádřením smluvní volnosti, aby takto jasně definovanou smlouvu podepsal či nikoli. Už jen pokud nebyla zvolena možnost hradit dluh hotovostním režimem splátek, bylo by lze, v tomto konkrétním případě, ušetřit částku 4 250 Kč. Naproti tomu, pokud jde o výši úroku z úvěru, jeho výše byla sjednána na 1 637 Kč, což výši jistiny 17 000 Kč představuje 25%. I tato výše však není v rozporu s poctivým obchodním stykem a je to korektní i vzhledem k zájmům dlužníka – spotřebitele. Proto byla žalobci přiznána žalovaná částka v plné výši, když zároveň nebylo v řízení prokázáno, že by dluh zanikl splněním nebo jakkoli jinak. 5) Z žalobcem předložených listin tedy soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena shora citovaná smlouva, jež má charakter smlouvy o úvěru dle § 2390 zákona 89/2012Sb., na jejímž základě žalovaný čerpal poskytnuté finanční prostředky, ovšem již bez toho, aby tyto vrátil, čímž porušil jak příslušné ustanovení občanského zákoníku, tak i obsah a podstatu mezi stranami uzavřené smlouvy – totiž půjčené finanční prostředky dohodnutým způsobem vrátit. Nárok na úhradu úroků z prodlení plyne z ustanovení § 1970 zákona 89/2012Sb. 6) O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení, respektive plnění ve splátkách. 7) O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení vzniklé žalobci byly tvořeny soudním poplatkem 1 416 Kč, právním zastoupením advokátem za 3 úkony právní pomoci po 500 Kč (sepis žaloby, převzetí věci, sepis výzvy k plnění,), 4 x RP po 300 Kč, jeden úkon právní pomoci za 2 540 Kč (účast při jednání soudu) a 21% DPH.