12 C 363/2020-87 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že jsou dědici po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], který zemřel dne [datum]. Žalobu odůvodnili tím, že v dědickém řízení vedeném Okresním soudem v Liberci – notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod č.j. [spisová značka] je projednávána pozůstalost po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], kdy účastníky dědického řízení jsou pozůstalý syn /žalobce ad a) /, pozůstalá dcera /žalobkyně ad b) / a pozůstalá manželka /žalovaná/. Zůstavitel sepsal dne [datum] prohlášení o vydědění žalobců za přítomnosti dvou svědků. Důvodem vydědění je neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi dle § 1646 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku a dále to, že děti zůstavitele o něj neprojevovaly opravdový zájem, jaký by projevovat měly dle § 1646 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku. Žalobci byli soudní komisařkou vyrozuměni o prohlášení o vydědění, uznali pravost listiny, avšak popřeli její platnost a popřeli důvody vydědění. Poukázali na [anonymizováno] zůstavitele, která způsobila změnu jeho psychického stavu, a tudíž neschopnost právně jednat. Dále poukázali na nezájem zůstavitele o své děti. Soudní komisař prohlásil listinu o vydědění za formálně platnou. Okresní soud v Liberci usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jež nabylo právní moci dne [datum] uložil žalobcům dle § 170 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podali u příslušného soudu proti pozůstalé manželce [příjmení] [celé jméno žalované] žalobu na určení, že jsou dědici po zůstaviteli. Žalobci v zachované lhůtě dvou měsíců podali žalobu proti pozůstalé manželce, neboť tvrdí, že nebyly dány zákonné důvody vydědění, vydědění je neplatné, a jsou dědici po zůstaviteli. 2. Žalobci považují listinu o vydědění za neplatnou z těchto důvodů: mají důvodné pochybnosti o [anonymizováno], resp. psychickém stavu zůstavitele v okamžiku sepisování prohlášení o vydědění (svá tvrzení opírají o [anonymizováno] zprávu ze dne [datum] a [datum]). Žalobci navrhovali, aby [anonymizováno] stav zůstavitele a jeho způsobilost činit právní jednání byla předmětem znaleckého posudku. Dále žalobci odmítají důvody vydědění uvedené v prohlášení o vydědění. Není pravdou, že zůstaviteli neposkytli pomoc v nouzi a není pravdou, že o zůstavitele neprojevovali opravdový zájem, jaký by projevovat měli. Ve svém návrhu a poté ve své účastnické výpovědi popsali rodinnou situaci v době svého dětství a vztahy mezi nimi a otcem po rozvodu manželství. 3. Žalobce ad a) uvedl, že jeho rodiče, tj. zůstavitel a jeho matka [jméno] [celé jméno žalované] udržovali společnou domácnost s dětmi do roku [rok]. V tomto roce se matka s nezletilými dětmi (žalobci) odstěhovala ze společné domácnosti z důvodů přetrvávajících konfliktů mezi ní a manželem. Žalobce ve svém věku nemohl domýšlet veškeré důsledky této složité situace. S přihlédnutím k věku žalobců je absurdním tvrzení zůstavitele, že na něj jeho děti byly vulgární, drzé a sprosté, nebo dokonce poškozovaly rozestavěný domek. Toto žalobce popírá. Žalobce se následně se zůstavitelem stýkal cca 1x týdně, přičemž mezi nimi nebyl žádný komunikační problém a otec žádal, aby se k němu žalobce zpět přestěhoval. V polovině roku [rok] se žalobce přestěhoval zpátky k otci a bydlel zde do roku [rok]. Jednalo se o dohodu mezi žalobcem a jeho rodiči, neboť matka měla malý byt. Žalobce matku dále navštěvoval a měli spolu dobré vztahy. Žalobce pak hodnotil zpětně soužití s otcem, tak jak toto vnímal očima [anonymizováno] letého dítěte, jako problematické. Otec na syna dlouhodobě vyvíjel psychický nátlak a často jej i fyzicky trestal (tohoto se dopouštěl na obou dětech i za společného soužití s matkou). Byl nepřiměřeně autoritativní, děti ponižoval, srážel jejich sebevědomí a neposkytoval jim téměř žádnou svobodu, což se u žalobce odrazilo na jeho psychické stránce. Žalobce odmítá, že by z jeho strany byl vztah k otci nějakým způsobem vadný. Choval se jako zcela běžné dítě svého věku, které možná někdy odmlouvá a je drzé, ale v žádném případě se ze strany žalobce nejednalo o něco mimořádného, co by překračovalo únosnou míru a mělo snad hraničit s vulgaritou. V roce [rok] byl žalobce otcem z domácnosti vyhozen. Důvodem byl probíhající spor mezi otcem a matkou ohledně vypořádání jejich zaniklého společného jmění manželů, kdy žalobce pomohl své matce získat dokumenty, které byly v domácnosti u otce, a na základě těchto dokumentů matka mohla v daném řízení prokázat, že otec nemluví pravdu a je jeho snahou dosáhnout lepšího výsledku v rámci majetkového vypořádání, které pak i s ohledem na předložené důkazy skončilo smírem. Nicméně ihned po soudním jednání o vypořádání společného jmění byl žalobce z domu otce vyhozen. Žalobce neměl v úmyslu otce nijak poškodit, pouze měl zájem na tom, aby spor byl spravedlivě vyřízen, nebyl vyhrocován, a aby jeho matka nebyla poškozena na základě nepravdivých důkazů. Od té doby se žalobce s otcem nevídal, resp. se s otcem viděl až v rámci soudního sporu o zvýšení výživného, neboť otec měl s platbou výživného problém. Naposledy žalobce viděl otce u jednání před odvolacím soudem v roce [rok] a žalobce se svým nárokem na zvýšení výživného u soudu uspěl. Zůstavitel žalobce od roku [rok] nikdy nekontaktoval, nikdy nepožádal o potřebnou pomoc s ohledem na svůj zdravotní stav. S ohledem na postoj otce, ani žalobce svého otce nekontaktoval. 4. Žalobkyně ad b) se ke společnému soužití se zůstavitelem uvedla, že od jejího útlého věku se zůstavitel hlásil k náboženské skupině [role v řízení] [příjmení], kdy náplní jeho volného času byla účast na shromážděních, chození do služby apod. Péči o děti obstarávala matka. Čas strávený společně neexistoval, nebo byl vyplněn hovory o [anonymizováno]. Nejezdilo na výlety, neslavili se [anonymizováno] ani narozeniny, protože to [anonymizováno] nedovoluje a je to finančně náročné. Ve věku cca [anonymizováno] let žalobkyně se zůstavitel rozhodl stavět dům, čemuž se vše podřizovalo a významně to omezovalo finance v domácnosti. Do domu se rodina stěhovala, když byla žalobkyně v [anonymizováno] na [anonymizováno]. Dům nebyl hotový, topilo se elektřinou a z důvodu úspor byl dům vytápěn pouze na 14 °C, což vedlo k častým sporům, protože žalobkyně i přes zákaz a pozdější výprask topení zapínala. Žalobkyně dále uvedla, že zůstavitel byl velmi šetřivý, všechny prostředky byly investovány do domu, ona nemohla chodit na žádné koníčky, ani se nemohla účastnit běžného kulturního a společenského života, jako její vrstevníci, což se projevilo na kvalitě jejího života po psychické stránce (např. jako jediná ze třídy nemohla jet na školní zájezd do [země]). Po rozvodu rodičů byla žalobkyně společně s matkou, odstěhovaly se do bytu, kde původně bydleli, a pro žalobkyni to byla velká úleva, že odešla z nezdravého prostředí plného stresu a napětí. Zůstavitel ji nijak nekontaktoval. Se zůstavitelem se naposledy viděla v době, kdy navštěvovala [anonymizováno] a otec jí měl doučovat na reparát z [anonymizováno], nicméně doučování se minulo účinkem. Od roku [rok] se tedy se zůstavitelem nestýkala, zůstavitel o ni neprojevil vůbec žádný zájem. V roce [rok] se žalobkyně pokusila zůstavitele sama kontaktovat a poslala mu e-mail obsahující mj. fotky jejího syna, tedy vnuka zůstavitele, ale neobdržela žádnou odpověď. Zůstavitel ji nikdy nekontaktoval z důvodu, že by potřeboval pomoc z důvodu svého [anonymizováno] stavu či jiného důvodu. Nikdy ji neinformoval o svém zdravotním stavu, nebo že se nachází v nouzi. Shodně s žalobcem uvedli, že pokud by o zdravotním stavu zůstavitele věděli a zůstavitel by jim oznámil, že se ocitl v nouzi, mohli by na toto adekvátně reagovat a otci by pomohli. 5. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala ji zamítnout. Poukázala na skutečnost, že zcela shodnou vůli vydědit žalobce, včetně shodných důvodů, zůstavitel projevil opakovaně; dále uvedla, že zůstavitel byl ke dni [datum] vůči svému celkovému [anonymizováno] stavu zcela způsobilý k sepsání listiny o vydědění, jeho zdravotní stav se zhoršil výrazně až v období těsně před úmrtím dne [datum]. Pokud jde o žalobci zpochybňované důvody k vydědění, tak žalovaná potvrzuje svoji vědomost o dlouhodobé existenci těchto důvodů. Vůle zůstavitele byla vydědit žalobce, toto určitě, srozumitelně a opakovaně vyjadřoval. Žalovaná chápe majetkový zájem žalobců, nicméně z obsahu žaloby má žalovaná za to, že se jedná o zájmy jejich matky, která se doposud zřejmě nevypořádala s rozpadem manželství a majetkovým vypořádáním. Ve své účastnické výpovědi se pak podrobně vyjádřila k rodinným vztahům s tím, že zůstavitele znala od konce roku [rok], měli společné zájmy a měla zpočátku dobré vztahy i s žalobcem, postupem času ale začala mít výhrady k jeho chování, které se vždy zhoršilo, když přišel z návštěvy od své matky, protože byl drzý. Dále uvedla, že dcera [jméno] zůstavitele vůbec nekontaktovala (na sms zprávy nereagovala) a