13 C 240/2021 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení, zahájeného dne 26. 2. 2021 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu později k výzvě soudu doplněného učinila žalobkyně poměrnou část z ročního pojistného sjednaného ve výši 4 930 Kč smlouvou na pojištění vozidla Opel Zafira, [registrační značka], uzavřenou se žalovaným 16. 5. 2017 pod [číslo]. Konkrétně nárokovala 1 831 Kč za období od 16. 5. 2018 do 22. 9. 2018, kdy k této částce dospívala velmi složitým výpočtem, pojistné přepočítávala na měsíce a vycházela z částky 5 190 Kč, přestože sama tvrdila pojistné ve výši nižší. Ode dne 23. 9. 2018, kdy předchozího dne mělo pojištění zaniknout, nárokovala dále zákonný úrok z prodlení. 2. Skutkově soud zjistil, že účastníci podepsali 16. 5. 2017 tvrzenou pojistnou smlouvu, ve které pak bylo sjednáno skutečně roční pojistné 4 930 Kč, splatnost byla roční. [jméno] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě upomínkou z 23. 7. 2018, ke které předložila i podací arch o jejím odeslání. 3. S ohledem na shora uvedené je důvodný nárok žalobkyně na smlouvou sjednané pojistné podle § 2758 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozhodném znění. Soud proto přiznal žalobkyni v souladu s § 2783 odst. 2 o. z., poměrnou část pojistného ze smlouvou sjednané částky, kdy na 1 den připadá 13,50 Kč (4 930/365) a za žalované období od 16. 5. 2018 do 22. 9. 2018 se jedná o 130 dnů, tj. pojistné ve výši 1 755 Kč celkem. 4. Žalovaný se dnem následujícím po splatnosti pojistného dostal s úhradou platby do prodlení podle § 1968 o. z, kdy k tomuto datu je třeba stanovit i výši sazby úroku z prodlení dle § 1970 o. z., přestože úrok z prodlení je nárokován až od pozdějšího data. Pro neuhrazenou částku tak platí sazba 8,5 % ročně, kterou soud rovněž žalobkyni přiznal, když sazba zákonného úroku vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zákonný úrok z prodlení náleží žalobkyni z přiznané jistiny. 5. Ve zbývajícím rozsahu byly nárokované pojistné a zákonný úrok z prodlení zamítnuty, neboť pro ně neexistuje podklad. Žalobkyně má proto i nárok jen na poměrnou část nákladů řízení dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) v rozsahu 92 %, když od úspěchu 96 % žalobkyně při přiznaných 1 755 Kč celkem ze žalovaných 1 831 Kč celkem, se odečítá úspěch žalovaného 4 %. 6. Náklady tvoří soudní poplatek 400 Kč a odměna advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v akt. znění (převzetí věci a sepis žaloby) v sazbě po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1, když jde o tzv. formulářovou žalobu, tedy vzor s obměňovanými údaji, neboť žalobkyně tentýž text používá opakovaně, toliko doplňuje data, částky atp. Ke každému úkonu náleží paušální částka náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a). Součástí je i náhrada za DPH ve výši 21% z částek mimo poplatek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a náklady jsou splatné dle § 149 o.s.ř. k rukám advokáta. Žalobkyni přiznaná výše nákladů 92 % tak činí 1 036 Kč. 7. Žalobkyně nárokovala náhradu nákladů i za úkon advokáta spočívající v zaslání písemné výzvy před podáním žaloby. [jméno] žalobkyně však žalovaného k úhradě dlužného poplatku vyzývala, kdy byl k dispozici i doklad o odeslání, jak vyžaduje § 142a o.s.ř. jako podmínku pro přiznání náhrady nákladů. Nebylo tedy důvodu žalovaného opětovně vyzývat advokátem, když tak už dříve žalobkyně sama učinila, proto soud náhradu za tento úkon jako neúčelný nepřiznal. 8. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř.