13 C 332/2021 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně dne [datum] zahájila řízení, ve kterém se domáhala zákonného příspěvku celkem 8 385 Kč do garančního fondu [anonymizováno] za období od 16. 2. 2020 do 23. 6. 2020, tj. 129 dní po 65 Kč, kdy žalovaný coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, rg. zn. [anonymizováno] [číslo], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], neměl sjednáno povinné pojištění odpovědnosti k vozidlu. Dále žalobkyně nárokovala poplatek za mimosoudní uplatnění ve výši dalších 300 Kč za zaslanou výzvu k úhradě příspěvku ze dne 27. 7. 2020, jejíž splatnost měla nastat uplynutím 30 dnů od doručení, konkrétně žalobkyně tvrdila, že se tak stalo 10. 10. 2020, kdy od 11. 10. 2020 tak žalobkyně nárokuje i zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný, který se dostavil k nařízenému jednání, uvedl, že v žalovaném období byl skutečně vlastníkem předmětného vozidla, ke kterému si sjednal rovnou pojištění, bylo však na dobu určitou, na což opomněl zareagovat včas. Výzvu k úhradě příspěvku neobdržel, doručen mu byl až návrh spolu s předvoláním, kdy na základě toho provedl platby již před týdny a je zaskočený tím, že žalobkyně nevzala žalobu zpět, a ani u jednání nikdo za ni není. 3. Ke svým tvrzením žalovaný následně předložil výpis z účtu za září 2021, ze kterého soud zjistil, že žalovaný skutečně již dne 13. 9. 2021 provedl úhradu dlužné částky ve výši 8 685 Kč s variabilním symbolem z návrhu a na zde uvedené spojení. Téhož dne provedl žalovaný rovněž i úhradu částky 1 489 Kč ve prospěch žalované, na stejné spojení, kdy tato částka měla pokrýt náhradu nákladů řízení. 4. K tomu dále žalovaný uvedl, že za situace, kdy žalobu proti němu žalobkyně nevzala zpět, zaplatil více, než kolik činí úrok z prodlení, který si neuvědomil, že musí rovněž uhradit. Žalobkyně od něho dostala vyšší částku, než na kolik má i s úrokem nárok, žaloba by proto měla být zamítnuta, když jí dokonce přeplatil, a měla by mu ještě vracet. 5. Soud po prokázání provedené úhrady ze strany žalovaného ještě zkapitalizoval nárok na zákonné příslušenství, kdy ověřil jeho výši ve vztahu k datu platby od žalovaného dne. Provádění dalších důkazů by pak bylo již nadbytečné, neboť by na výsledku řízení nemohly ničeho změnit. 6. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, odst. 1, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, tj. sjednat k vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel a po celou dobu, kdy je zapsáno, mít pojištění odpovědnosti jeho provozu. Tento nárok žalobkyně v řízení uplatnila, spolu s na něj navazujícím nárokem na úhradu příspěvku za mimosoudní uplatnění, který vyplývá z § 4 odst. 3 téhož předpisu. 7. Žalovaný tyto nároky nesporoval, naopak, provedl jejich úhradu, resp. zaplatil ještě dalších 1489 Kč. Rovněž pak, když si to uvědomil, potvrdil i nárok na úrok z prodlení, který vyplývá z § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tj. nároky uznával s tím, že již ale dříve zanikly v důsledku jím provedených plateb. U jistiny toto bylo jednoznačně zřejmé ze samotného výpisu, v případě úroků sice žalovaný hradil částku odpovídající nákladům řízení vyčísleným v návrhu na jeho zahájení, takový nárok se ale konstituuje až soudním rozhodnutím, kde jsou náklady přiznány, do té doby neexistuje. Žalobkyně tak za stavu, který v tomto řízení nastal, obdržela kromě žalovaných částek i tuto další platbu, o kterou žalovaný zaplatil skutečně více. Za období žalované, tj. od 11. 10. 2020 do data i dvou dalších dnů po odepsání platby žalovanému z účtu se jedná o částku podstatně nižší, než kterou žalovaný již zaplatil (667 Kč). 8. Soud dal proto žalovanému za pravdu, že všechny nároky žalobkyně jeho platbami z 13. 9. 2021 již byly uspokojeny, neboť je zaplatil, resp. skutečně přeplatil. Dluh i s příslušenstvím tak zanikl dle § 1908 odst. 1 o. z. splněním, a není ho tak možné žalobkyni přiznat. Na platbu měla včas reagovat, dlužno připomenout, že k platbě došlo více jak měsíc před termínem jednání, a času tak bylo více než dostatek. Nejpozději měla žalobkyně reagovat při jednání, ke kterému se však nedostavila. Soud pak rozhoduje podle stavu v době, kdy vyhlašuje rozsudek, dle § 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 9. Plně úspěšný byl v řízení žalovaný, kterému by náležela dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vzhledem k výsledku řízení náhrada jeho nákladů, v řízení mu však žádné nevznikly, proto nebyly ani nikomu přiznány.