13 C 496/2020 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne 22. 7. 2020 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu učinila žalobkyně poměrnou část pololetního pojistného za období od 21. 6. 2019 do 27. 9. 2019 ve výši 1 046 Kč ze smlouvy uzavřené se žalovanou pod [číslo] o pojištění odpovědnosti vozidla tov. zn. ŠKODA, typ OCTAVIA, [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán 21. 6. 2018, kdy k tomuto datu bylo splatné i první pololetní pojistné sjednané ve výši 2 360 Kč, které mělo být nadále hrazeno vždy v první den pojistného období. Kromě toho nárokovala žalobkyně 790 Kč na poplatcích spojených s upomínáním a vymáháním, které vycházejí z aktuálního sazebníku, kdy 300 Kč z toho činil poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění, zbytek pak poplatek za upomínku s upozorněním na možný zánik pojistného. Na zákonném úroku z prodlení pak uplatnila za období od 28. 9. 2019 do 22. 7. 2020 ještě částku 150 Kč. 2. Po skutkové stránce soud zjistil, že mezi účastnicemi byla 21. 6. 2018 uzavřena tvrzená pojistná smlouva na vozidlo Škoda Octavia, [registrační značka], kterou bylo sjednáno pololetní pojistné 2 300 Kč ode dne 21. 6. 2018. Přiložený sazebník, respektive jeho výňatek o 5-ti vybraných položkách, nebyl žalovanou podepsán. Dle přiložených dodejek k zásilkám, které byly osobně převzaty žalovanou, a to dne 7. 2. 2019 a 8. 8. 2019 je zřejmé, že sama žalobkyně upomínala o v té době již celé splatné žalované pojistné. 3. Po právní stránce se jednalo mezi žalobkyní a žalovanou obecně o vztah z pojistné smlouvy. Ta je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ o.z.“, konkrétně se jedná o ustanovení § 2758 a násl. Pojistnou smlouvou se dle § 2758 o.z. pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Dle § 2783 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Stranám samozřejmě nic nebrání, aby si v rámci své smluvní volnosti v rámci smlouvy sjednaly další nároky. 4. V případě tzv. povinného ručení je dále nutno aplikovat především zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozhodném znění, dle něhož pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem (§ 3 odst. 1 zákona). Podle § 2758 o. z. vyžaduje pojistná smlouva na dobu jednoho roku a více písemnou formu dle odst. 1, přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy dle odst. 2 za zachovanou. 5. Soud žalobkyni, která prokázala existenci smluvního vztahu i výši sjednaného pojistného, přiznal nárokované pojistné, když žalovaná nejen neprokázala, ale ani netvrdila, že by je uhradila, či že by pojištění zaniklo dříve. Žalobkyně nárokovala dlužné pojistné za období od 21. 6. 2019 do 27. 9. 2019. Za tuto dobu jí vznikl nárok na poměrnou část pololetní splátky pojistného splatné dne 21. 6. 2019 ve výši 1 046 Kč, když na jeden den trvání pojištění připadá částka pojistného po zaokrouhlení 13 Kč (2 360* 2/365) a jedná se o 99 dnů pojištění, tedy o něco více, než kolik zažalovala. 6. Dále z pojistného přiznal soud i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když nezaplacením k datu splatnosti, ke kterému se pak stanoví i rozhodná sazba, se podle § 1968 o. z. dostala žalovaná do prodlení a žalobkyně tak má na něj nárok dle § 1970 o. z. Žalobkyně co do časového rozsahu nárokuje o něco méně (až po tvrzeném zániku pojištění, nikoliv již po datu splatnosti pojistného) a nárok tak při zákonné sazbě 9,75 % za žalované období činí 83 Kč. 7. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba včetně příslušenství zamítnuta, když nárok nebyl prokázán, neboť žádné ujednání ohledně tvrzených poplatků, a to se spotřebitelem, který se nemůže platně zavázat v dokumentech, které nepodepisuje, prokázáno nebylo. 8. Podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) činil úspěch žalobkyně 57 % (přiznáno 1 129 Kč celkem ze žalovaných 1 986 Kč celkem). Po odečtení úspěchu žalované ve výši zbývajících 43 %, je zde celková úspěšnost v řízení 14 %, a v tomto rozsahu má na jejich náhradu žalobkyně nárok. 9. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za zastupování žalobkyně ve výši 400 Kč (za dva úkony právní služby po 200 Kč; konkrétně převzetí věci a sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 1. a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. v akt. znění, neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu) včetně dvou paušálních náhrad po 100 Kč jako náhrad advokátových hotových výdajů náležejících k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Advokát jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak náklady řízení činí 1 126 Kč, z čehož pak přiznaných 14 % činí 158 Kč Náklady jsou splatné podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta. 10. O celou žalovanou částku upomínala před podáním žaloby žalovaného sama žalobkyně, o čemž i předložila doklad, dodejku o doručené zásilce ze dne 8. 8. 2019. Nebyl tedy důvod, aby tuto výzvu duplicitně činil advokát, proto soud odměnu za tento úkon, který vyhodnotil jako neúčelný, nepřiznal. 11. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako základní zákonné.