15 C 496/2020-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je výlučným vlastníkem nemovitých věcí; bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], bytový dům, která je zapsána na [list vlastnictví] a od této jednotky odvozeného podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na stavební parcele [číslo] na níž se nachází budova [adresa], to vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále též jen„ Nemovité věci“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že Nemovité věci fakticky vlastní, neboť je nakoupila ze svých výlučných prostředků. Bytovou jednotku řadu let užívá a platí veškeré náklady spojené s jejím užíváním. Dne [datum] účastnici uzavřeli Souhlasné prohlášení manželů týkající se Nemovitých věcí, v němž shodně prohlásili, že nespadají do jejich společného jmění manželů, neboť byly pořízeny z prostředků žalobkyně. Ke dni podání žaloby je však v katastru nemovitostí uvedeno, že vlastníky Nemovitých věcí jsou oba manželé. K tomu je na Nemovitých věcech zapsána poznámka exekučního příkazu prodejem nemovitostí, kdy osobou postiženou výkonem je žalovaný. Žalobkyně dále doplnila, že Nemovité věci pořídila z výlučných osobních prostředků, kdy v roce [rok] zdědila spoluvlastnický podíl ve výši ½ k nemovitosti, která byla následně prodána, přičemž žalovaná z prodeje obdržela na svůj spoluvlastnický podíl 126 000 Kč. Uvedenou částku posléze použila na nákup Nemovitých věcí za kupní cenu 60 000 Kč. 2. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobkyně spatřovala v tom, že jako vlastníci Nemovitých věcí jsou v katastru nemovitostí evidováni jak žalobkyně tak žalovaný, přestože vlastnické právo svědčí toliko žalobkyni, neboť ji pořídila ze svých výlučných prostředků. Rozpor mezi zápisem v katastru nemovitostí a skutečným stavem lze odstranit pouze požadovaným určením. 3. Žalovaný vlastnictví žalobkyně nesporoval, uvedl, že proti návrhu ohledně bytu nemá námitek, nicméně měl vždy námitky proti vypořádání majetku. Do rekreační chaty žalobkyně po dobu manželství investovali zhruba 1 500 000 Kč a 20 let práce. 4. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Předpoklad žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), po procesní stránce spočívá tedy mimo jiné v tom, že účastníci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Ten je dán zejména v těch případech, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto dán jen tehdy, jestliže je takové určení způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobkyně nebo ohrožení jejího práva. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96 určovací žaloba podle § 80 o.s.ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu, a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec (onen "pevný právní základ"), který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. 5. V daném případě jde o žalobu na určení, že Nemovité věci jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně, tedy osoby, která není v katastru nemovitostí evidována jako jejich výlučný vlastník. V katastru nemovitostí je totiž evidováno k Nemovitým věcem vlastnické právo v režimu společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k Nemovitým věcem zapsaným v katastru nemovitostí ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. je tudíž dán. 6. Soud má z provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti; V katastru nemovitostí je evidováno, že účastníci vlastní v režimu společného jmění manželů [příjmení] věci, a to na základě smlouvy o převodu bytu a nebytového prostoru ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] – list vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], prokazujícím stav eviduvaný k datu [datum]). Nemovité věci zakoupila žalobkyně ze svých výlučných prostředků, když v roce [rok] zdědila spoluvlastnický podíl o velikosti ½ k rodinnému domu, ten následně prodala za kupní cenu 126 000 Kč, z této použila 60 000 Kč na nákup Nemovitých věcí (prokázáno výslechem žalobkyně). Účastníci učinili dne [datum] prohlášení, ve kterém uvedli, že Nemovité věci žalobkyně zakoupila ze svých výlučných prostředků, které získala prodejem jejího nemovitého majetku, a proto Nemovité věci nespadají do jejich společného jmění manželů, nýbrž jejich výlučným vlastníkem je žalobkyně (prokázáno listinou nadepsanou„ Souhlasní prohlášení manželů“ opatřenou úředně ověřenými podpisy žalobkyně a žalovaného). Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno bylo rozsudkem [název soudu] ze dne 9. 12. [anonymizováno] j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] (prokázáno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). 7. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a s přihlédnutím ke všemu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci; smlouvou uzavřenou dne [datum], tedy za trvání manželství účastníků, byly z výlučných prostředků žalobkyně pořízeny Nemovité věci, výlučné prostředky žalobkyně získala prodejem zděděného spoluvlastnického podílu na rodinném domě. 8. V tomto směru soud uvádí, že výše provedené důkazy v podstatných okolnostech vzájemně korespondují, na sebe ve vzájemné souvislosti navazují, rovněž navazují na skutečnosti, které uvedli účastníci v rámci svých vyjádření, a souhrnně vedou k závěru o skutkovém stavu výše uvedenému. Proti pravosti ani správnosti provedených důkazů neměl žádný z účastníků jakýchkoliv námitek. Výše provedené listinné důkazy zároveň v kontextu toho, že žalovaný nesporoval vlastnické právo žalobkyně k Nemovitým věcem, umožňují soudu ve věci rozhodnout. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto; s ohledem na skutečnost, že smlouva, na základě které byla zakoupeny Nemovité věci, byla uzavřena [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném k [datum] (dále jen„ obč. zák.“), je nutno nárok žalobkyně poměřovat právě zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, když podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 10. Podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. 11. Pokud manželství vzniklo, přichází do společného jmění manželů vše, co manželé (společně nebo samostatně) nabyli za trvání manželství, nejde - li o zákonem stanovené výjimky. K předmětu společného jmění nepatří mj. majetek, který jeden z manželů nabyl děděním bez ohledu na osobu zůstavitele, jakož i majetek, který jeden z manželů nabyl transformací za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví 12. Žalobkyně děděním nabyla spoluvlastnický podíl na nemovitosti, tento majetek s ohledem na ustanovení § 143 odst. 1 odst. a) obč. zák. je vyloučen z předmětu majetkového společenství manželů, přičemž výlučným vlastníkem zděděného majetku se stává pouze manžel, který majetek zdědil. V tom důsledku, se žalobkyně zpeněžením uvedeného spoluvlastnického podílu stala výlučným vlastníkem peněžních prostředků získaných z proběhlé koupě. Tím, že Nemovité věci byly koupeny z výlučných prostředků žalobkyně, nestaly