17 C 146/2020-36 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po vydání částečného rozsudku pro uznání a částečném zpětvzetí domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplacení částky 75 406 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 75 406 Kč od 25. 5. 2017 do zaplacení a částky 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobu odůvodnila následovně. Žalovaný si u žalobkyně objednal [zboží] [anonymizována tři slova], které mu žalobkyně dodala a na dodané zboží vystavila fakturu [číslo] znějící na částku 114 126 Kč se splatností dne 14. 12. 2016. Žalovaný na uvedenou fakturu hradil pouze částečně částku 19 360 Kč dne 12. 2. 2017 a částku 19 360 Kč dne 24. 5. 2017. Žalovaný přestože byl upomínán, zbylou částku 75 406 Kč do dnešního dne neuhradil. 2. Žalovaný k tomuto uvedl, že k odebrání [zboží] [anonymizována dvě slova] došlo, nicméně mezi účastníky bylo písemně ujednáno postupné umořování předmětné pohledávky za předpokladu, že žalovaný bude od žalobkyně odebírat zboží v minimálním objemu 60 000 Kč měsíčně. Uzavření uvedené dohody nepřímo potvrzují rovněž dvě údajné platby ve výši 19 360 Kč, které ve skutečnosti žalovaným nebyly uhrazeny, protože se jednalo právě o ujednané částky, v jejichž rozsahu byla celkové pohledávka postupně umořována. Z předmětné faktury [číslo] vyplývá, že zboží bude hrazeno v celkem 6 splátkách po 16 000 Kč bez DPH, tj. 19 360 Kč vč. DPH. Poslední splátka měla být ve výši 14 319 Kč bez DPH. Bez dalšího tak nedává smysl, aby žalobkyně zohledňovala splatnost faktury stanovenou na 14. 12. 2016, když samotná faktura počítá se šesti splátkami, u nichž je splatnost stanovena samostatně. Jelikož žalovaný podmínku pro postupné umořování jistiny splnil a odebíral zboží v požadovaném rozsahu, měla předmětná pohledávky zcela zaniknout. Ostatní nároky uplatněné žalobkyní na úhradu dalších splatných faktur žalovaný v plném rozsahu uznal, přičemž mimo jiné žalovaný uznal nárok na zaplacení částky 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 167 827 Kč od 15. 4. 2017 do 29. 9. 2017. 3. Žalobkyně k vyjádření žalovaného sdělila, že mezi stranami byla dne [datum] sjednána smlouva o poskytnutí nákupního bonusu [číslo] kterou byl žalovanému přiznán nákupní bonus vyčíslený na základě čistého fakturovaného nákupního obratu. Podmínkou vyplacení nákupního bonusu bylo uhrazení všech faktur vystavených dodavatelem v termínu splatnosti. Žalovaný však byl od počátku uzavření této smlouvy v prodlení s úhradou faktur za dodané zboží. Žalobkyně žalovanému vystavila dva dobropisy ([číslo] [číslo]) po 19 360 Kč s ohledem na dlouhodobé obchodní vztahy a po příslibu doplacení faktur ze strany žalovaného. Jelikož žalovaný ani po vyplacení bonusů nedostál svým závazkům, žalobkyně přestala bonusy vyplácet, resp. dle ústní dohody žalobkyně a žalovaného započítávat na úhradu faktury [číslo]. 4. Žalovaný ani jeho právní zástupce, ač řádně předvoláni, se k jednání nedostavili, a včas nepožádali z důležitého důvodu o odročení, a proto soud věc projednal a rozhodl bez účasti žalovaného a jeho právního zástupce dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 5. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 114 126 Kč se splatností dne 14. 12. 2016 za dodání zboží dne [datum] ze strany žalobkyně, a to [číslo] [anonymizováno] [zboží] [anonymizována čtyři slova]) v hodnotě 16 333,91 Kč a [číslo] [anonymizováno] [zboží] [anonymizována dvě slova] ([název] [číslo]) za cenu 48 896,10 Kč za jeden kus. V daňovém dokladu je dále uvedena poznámka, že celková částka 94 319 Kč vč. DPH bude rozdělena do šesti kvartálních splátek po 16 000 Kč bez DPH, přičemž poslední splátka činí 14 319 Kč bez DPH s tím, že jednotlivé splátky měly být hrazeny k 15. dni následujícího měsíce po skončení kvartálu. První splátka je 15. 2. 2016 a poslední 15. 5. 2018. 6. Ze smlouvy o poskytnutí nákupního bonusu [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že účastníci si mezi sebou ujednali, že žalobkyně poskytne žalovanému nákupní bonus, přičemž výše nákupního bonusu vychází z tzv. čistého fakturovaného nákupního obratu tak, že pokud žalovaný dosáhne obratu 200 000 Kč za období 3 měsíců, bude mu přiznán bonus ve výši 16 000 Kč. Pokud čistý fakturovaný nákupní obrat klesne pod 60 000 Kč za období, finanční bonus vyplácen nebude. Podmínkou vyplacení nákupního bonusu je plné zaplacení všech faktur vystavených dodavatelem v termínu splatnosti. Délka platnosti předmětné smlouvy činila 18 měsíců od 1. 11. 2016 do 31. 5. 2018. 7. Z opravného daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně vystavila žalovanému daňový doklad, na základě kterého měl být vyplacen bonus dle smlouvy o poskytnutí nákupního bonusu ve výši 16 000 Kč + DPH (celkem 19 360 Kč) za období od 1. 11. 2016 do 31. 1. 2017 a ve výši 16 000 Kč + DPH (celkem 19 360 Kč) za období od 1. 2. 2017 do 30. 4. 2017. 8. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků o dohodě účastníků o tom, že žalobkyně nákupní bonusy nebude vyplácet žalovanému, ale bude jimi postupně hrazena pohledávka dle faktury [číslo]. 9. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně žalovanému dodala dne [datum] tři kusy [zboží] [anonymizováno 6 slov] [příjmení] [číslo]) v celkové částce 114 126 Kč a vyzvala fakturou [číslo] k úhradě této částky se splatností dne 14. 12. 2016. Daňový doklad obsahuje poznámku o tom, že celková částka bude hrazena v pravidelných kvartálních splátkách po částkách 19 360 Kč s tím, že první splátka je splatná dne 15. 2. 2016. Mezi účastníky byla též sjednána smlouva o poskytnutí nákupního bonusu, přičemž podmínkou platnosti smlouvy byla skutečnost, že žalovaný nebude v prodlení se zaplacením pohledávek žalobkyni. Na základě smlouvy o poskytnutí nákupního bonusu žalobkyně vystavila dva opravné daňové doklady k vyplacení nákupního bonusu v částce 19 360 Kč za období od 1. 11. 2016 do 31. 1. 2017 a v částce 19 360 Kč za období od 1. 2. 2017 do 30. 4. 2017. Účastníci si dále sjednali, že nákupní bonus nebude vyplacen žalovanému, ale bude určen na úhradu pohledávky dle faktury [číslo]. Žalovaný byl v prodlení s úhradou jiné pohledávky žalobkyně od dubna 2017. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Závazkový vztah mezi účastníky se řídí ustanovením o kupní smlouvě podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). V souladu s § 2079 o. z. žalobkyně odevzdala žalovanému předmětné zboží za kupní cenu 94 319 Kč + DPH se splatností dne 14. 12. 2016. Mezi stranami nemohla být sjednána úhrada kupní ceny v kvartálních splátkách ode dne 15. 2. 2016, neboť toto datum předchází datu dodání zboží i vystavení daňového dokladu ([datum]). Mezi stranami byla dále v souladu s § 1746 odst. 2 o. z. sjednána smlouva o poskytnutí nákupního bonusu, na základě které byla žalobkyně zavázána hradit žalovanému jednou za tři měsíce částku 16 000 Kč představující tzv. nákupní bonus, a to v případě dosažení ve smlouvě specifikované výše obratu. Poskytnutí bonusu však bylo vázáno na podmínku (§ 548 odst. 1 o. z.) spočívající v řádném a včasném placení pohledávek žalobkyni. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou jiné pohledávky žalobkyně v dubnu 2017, a jak vyplývá i z uznání části uplatněných nároků, byl v prodlení po celou zbývající dobu platnosti smlouvy o poskytnutí nákupního bonusu ([datum]), žalobkyni zanikla povinnost vyplatit žalovanému nákupní bonus, a žalovanému zanikl nárok na vyplacení bonusu. To mělo za následek i zánik dohody účastníků o tom, že v budoucí době budou smluvní strany vzájemně započítávat pohledávku z předmětné kupní smlouvy vůči budoucí pohledávce ze smlouvy o poskytnutí nákupního bonusu. 10. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úhradu kupní ceny dle předmětné kupní smlouvy je důvodný, a to za situace, kdy uplatněná část kupní ceny ve výši 75 406 Kč nebyla žalovaným uhrazena a ani závazek žalovaného k úhradě této části kupní ceny nezanikl na základě jiné skutečnosti. Žalobě bylo proto ve zbývajícím žalovaném rozsahu vyhověno. 11. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou svého závazku, byl žalovaný zavázán i k zaplacení úroku z prodlení, který byl nárokován v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč, byl žalovaný zavázán taktéž k úhradě částky 1 200 Kč představující paušální částku nákladů žalobkyně spojených s uplatněním pohledávky. 12. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř tak, že přiznal žalobkyni, která měla neúspěch v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 141,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudníh