20 C 76/2021-30 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 776,43 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] s nedoplatkem 1 292 Kč, splatným ke dni 10. 12. 2019. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] s nedoplatkem 10 589,62 Kč, splatným ke dni 29. 7. 2020. Žalobkyně dále uplatňovala poplatek za 2 × 240 Kč za upomínky ze dne 10. 2. 2020 a 20. 5. 2020. 2. S žalovaným dále uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě dodávala žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa]. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně plyn dodaný žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] s nedoplatkem 4 598 Kč, splatným ke dni 21. 8. 2019. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně plyn dodaný žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] s nedoplatkem 5 216,81 Kč, splatným ke dni 24. 2. 2020. Žalobkyně dále uplatňovala poplatek za 2 × 240 Kč za upomínky ze dne 21. 10. 2019 a 9. 1. 2020. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Soud má z listinných důkazů za prokázané, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal žalobkyni za dodanou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu (prokázáno Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]). Fakturou [číslo] znějící na celkovou částku 1 292 Kč splatnou do 10. 12. 2019 vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 0,685 MWh (prokázáno fakturou [číslo]). Fakturou [číslo] znějící na celkovou částku 10 589,62 Kč splatnou do 29. 7. 2020 vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 2 249 kWh (prokázáno fakturou [číslo]). 5. Dále byla dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, kterou se zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal žalobkyni za dodaný plyn zaplatit sjednanou cenu (prokázáno Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum]). Fakturou [číslo] znějící na celkovou částku 4 598 Kč splatnou do 21. 8. 2019 vyúčtovala žalobkyně plyn dodaný žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 3, [číslo] MWh (prokázáno fakturou [číslo]). Fakturou [číslo] znějící na celkovou částku 5 216,81 Kč splatnou do 24. 2. 2020 vyúčtovala žalobkyně plyn dodaný žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 3 108,85 kWh (prokázáno fakturou [číslo]). 6. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu zaplatit cenu sjednanou. Fakturou [číslo] [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému. 7. Dále dne [datum] byla uzavřena žalobkyně s žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, kterou se zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal za dodaný plyn zaplatit cenu sjednanou. Fakturou [číslo] [číslo] vyúčtovala žalobkyně plyn dodaný žalovanému. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. 8. Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 9. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“), se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. 10. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními byla dle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by vzniklý nedoplatek uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 11. Rovněž mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními byla dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalovanému plyn do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodaný plyn zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodaný plyn řádně vyúčtovala, žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by vzniklý nedoplatek uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku plynu za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 12. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 146 o. s. ř. Dle ust. § 146 odst. 2, věta první, o. s. ř. pokud některý z účastníků zaviní, že řízení musí být zastaveno, je povinen hradit druhé straně jeho náklady. V případě, kdy soud řízení zastaví, je tedy třeba zabývat se při rozhodování o náhradě nákladů řízení nejprve tím, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Uplatňují se přitom níže uvedená východiska. Protože nárok na náhradu nákladů řízení je nárokem vyplývajícím nikoliv z hmotného práva, ale z práva procesního je zde třeba zavinění posuzovat výlučně z procesního hlediska. Nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu. Rozhodnutí o nákladech řízení (nárok na náhradu nákladů řízení) je (zpravidla) závislé na rozhodnutí ve věci samé; v takovém případě pak platí, že nenabude-li rozhodnutí ve věci samé právní moci, nelze hovořit ani o vzniku práva na náhradu nákladů řízení. Tam, kde zastavení řízení bylo účastníkem zaviněno, soud přizná ostatním účastníkům (druhé straně) náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložili na uplatňování nebo bránění svého práva. Pokud pouze jedna procesní strana zaviní, že řízení je zastaveno, a proto o věci nemůže být meritorně rozhodnuto a tím zjištěno, zda návrh byl podán důvodně, vzniká jí zásadně povinnost nahradit druhé procesní straně náklady řízení. Výjimkou z této zásady je ustanovení věty druhé téhož odstavce, podle něhož byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalov