22 C 92/2021-22 — Okresní soud v Liberci

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 435 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je veden jako vlastník/provozovatel osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], přičemž žalovaný neměl od 11.10.2019 do 28.12.2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 5 135 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 79 dní. Dále žalobce požaduje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/199 Sb., když zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Žalovaný do dne podání žaloby ničeho nezaplatil. Podáním ze dne 19.8.2021 žalobce soudu sdělil, že žalovaný dne 30.5.2021 uhradil částku 5 435 Kč, kterou byla uhrazena jistina dluhu. Žalobce proto vzal žalobu částečně zpět, co do uhrazené částky. Soud proto v rozsahu zpětvzetí podle § 96 o.s.ř řízení zastavil. Žalobce se tak domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 435 Kč od 19. 4. 2020 do 30. 5. 2021 ve výši 603,51 Kč Soud má za zjištěné, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 5 135 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěného vozidla, neboť žalovaný je evidován jako vlastník/provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], [VIN kód], a v období od 11.10.2019 do 28.12.2019 nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy celkově 79 dní. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč za den. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva pak činí částku 300 Kč. Žalovanému byla výzva odeslána dne 5.3.2020. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle ustanovení § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tedy 79 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobci také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) Lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, splatnost příspěvku nastala 19.4.2020. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože v řízení bylo zjištěno, že žalovaný nezaplatil žalobci příspěvek ve lhůtě jeho splatnosti ani do podání žaloby, když tento nárok žalobce zanikl až úhradou žalovaného v průběhu řízení, soud žalobě ve zbylém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit toliko vyčíslený zákonný úrok z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 546 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 435 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. (částečné zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 600 Kč ve výši 546 Kč. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.