23 C 335/2020 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku ve výši 35.582,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 15.499,27 Kč ode dne 4.11.2020 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 12.144 Kč ode dne 4.11.2020 do zaplacení 2. Dne 30.04.2020 byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši 18.521 Kč (10.000 Kč jistina a 8.521 Kč sjednané úroky) a měla být žalovaným žalobci uhrazena v 72 splátkách ve výši 257 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční a její výše činí 23 % p.a. a RPSN činí 38,64 % p.a. 3. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby doplňkovou služba„ PODPORA“ zahrnující možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl. V, odst .5.13 smlouvy v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst .5.13 smlouvy v případě nezaviněné ztráty zaměstnání a doplňkovou inkasní službu. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15.8.2020. 4. Dlužnou částku tak tvoří: část jistiny 9 799,51 Kč část úroků 7 949,43 Kč část inkasní služby 2 898,00 Kč (69 splátek po Kč 42 Kč) část doplňkové služby PODPORA Podpora – odklad 2 070,00 Kč (69 splátek po 30 Kč) Podpora – nemoc 3 588,00 Kč (69 splátek po 52 Kč) Podpora – práce 3 588,00 Kč (69 splátek po 52 Kč) náklady na upomínkování 800,00 Kč (náklady za upomínku [číslo] ve výši 300 Kč a náklady za upomínku [číslo] ve výši 500 Kč) smluvní pokuta (ust. V. 5.5. smlouvy o spotřebitelském úvěru) 4 899,76 Kč. 5. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.) Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že:„ V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ 6. Soud k projednání věci nařídil jednání, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Soud proto vycházel z obsahu spisu. Případného beneficia poučení se účastníci tím, že se k jednání nedostavili, vzdali. 7. Soud provedl důkaz listinami: dopis o zesplatnění, smlouva o úvěru s přílohami, email 30.4.2020, výpis z účtu [anonymizováno] 30.4.2020, dopis 5.5.2020, výpis z účtu o čerpání úvěru [anonymizováno] 5.5.2020, upomínka 20.8.2020, podací lístek 20.8.2020, upomínka 5.9.2020, podací lístek 5.9.2020, zpráva 21.9.2020, zesplatnění se splatností k datu 3.11.2020, podací lístek 21.9.2020, znalecký posudek [číslo] [jméno] [jméno], nepodepsaný příkaz k úhradě 30.4.2020, z něhož nelze učinit žádné závěry, příkaz k povolení inkasa 4.5.2020, který rovněž pro absenci jakékoliv autorizace nelze hodnověrně posoudit, zpráva organizace Člověk v tísni, auditní zpráva, výstup z insolvenčního rejstříku pro dlužníka, výsledek lustrace CEECR pro dlužníka, výsledek lustrace nebankovní registr.cz, kontrola OP, výpis z KN [list vlastnictví], výpis z OR pro zaměstnavatele, výpis z účtu, metodika hodnocení úvěruschopnosti poskytovatele, licence ČNB, certifikát poskytovatele, zpráva ČNB, instrukce z 30.4 a 5.5.2020 k uzavření smlouvy, kopie OP, nahlížení do KN, platební výměr. 8. Z provedených důkazů soud učinil závěr, že žalované straně byla poskytnuta částka 8000 Kč převodem na účet, což je doloženo výpisem z účtu. Ve smlouvě o úvěru bylo sjednáno, že poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 2000 Kč bude zaplacen z poskytnutého úvěru. Žalovaný tak souhrnně čerpal částku 10 000 Kč. V dopise se zespaltněním bylo stanoveno, že dluh má být zaplacen do 3.11.2020. Podacím lístkem z 21.9.2020 bylo doloženo, že zesplatnění bylo žalovanému odesláno. 9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb.: (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 86 z.s.ú. je povinností poskytovatele posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by poskytovatel úvěru posoudil úplně, pečlivě a spolehlivě a tedy řádně schopnost dlužníka úvěr splácet. Poskytovatel zejména nezkoumal povahu pracovního vztahu. Spokojil se pouze s výpisem z účtu a platebním výměrem, ale nezkoumal, zda je předpoklad, že pracovní poměr bude trvat po celou dobu, než bude úvěr splacen. V tomto se spokojil jen s prohlášením dlužníka. Poskytovatel rovněž nezkoumal dostatečně pečlivě a úplně ostatní výdaje dlužníka. Žalobce tvrdí, že vyházel z dotazníku, který ale vůbec nepředložil. Poskytovatel úvěru se při posouzení schopnosti úvěr splácet ohledně bytových, rodinných, majetkových a závazkových poměrů dlužníka (další dluhy) spokojil toliko s prohlášením dlužníka, nevyžádal si však žádné doklady k životním nákladům, např. nákladům bydlení apod. Z výpisu z účtu navíc plyne, že dlužník již v době poskytnutí úvěr čerpal jiné nebankovní úvěry a není zřejmé, jak poskytovatel toto vyhodnotil jako možné riziko. 11. S ohledem na toto zjištění další provedené listinné důkazy nejsou pro věc relevantní. 12. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5.32020, OPR-Finance s.r.o., C -679/18, ECLI:EU:C: 2020 plyne: Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 13. Vzhledem k tomu, že poskytovatel neposoudil schopnost dlužníka úvěr splácet, je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, takovou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588