27 C 132/2019-27 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částky 19 522 Kč a 22 314 Kč s příslušenstvími specifikovanými ve výroku I. rozsudku. 2. Žalující strana (dále označená též jako„ věřitel“) tvrdila, že [právnická osoba] (dále označený jako„ předchozí věřitel“ nebo„ poskytovatel zápůjčky“) na ni postoupila pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2017. 3. Žalující strana tvrdila, že předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako„ dlužník“) dne 4.10.2014 smlouvu o zápůjčce [číslo] Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku 25 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 20 902 Kč, který se skládal z úroku ve výši 3 193 Kč (při úrokové sazbě 19,98 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4 751 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 958 Kč. Dlužník měl zápůjčku splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 766 Kč s tím, že poslední splátka měla být zaplacena dne 28.11.2015. Dlužník tuto povinnosti nesplnil. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 12 551,82Kč, dlužný poplatek ve výši 6 970,18 Kč a dále příslušenství v podobě úroku a úroku z prodlení, z části kapitalizovaných. 4. Žalující strana dále tvrdila, že předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou dne 10.8.2014 smlouvu o zápůjčce [číslo] Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku 37 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 30 934 Kč, který se skládal z úroku ve výši 4 726 Kč (při úrokové sazbě 19,98 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7 031 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 19 177 Kč. Dlužník měl zápůjčku splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 1 133 Kč s tím, že poslední splátka měla být zaplacena dne 4.10.2015. Dlužník tuto povinnosti nesplnil. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 14 696,10 Kč, dlužný poplatek ve výši 7 617,90 Kč a dále příslušenství v podobě úroku a úroku z prodlení, z části kapitalizovaných. 5. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.) Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že:„ V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ 6. Protože věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a je proto jejich souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání podle výše uvedených zákonných ustanovení předpokládán. 7. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. 8. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, kterou žalující strana přenechala straně žalující částku 25 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 20 902 Kč, kterou se žalovaná strana zavázala splácet v týdenních splátkách po 766 Kč. 9. Přenechání peněz žalované straně bylo prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] která obsahuje prohlášení o tom, že žalovaná strana převzala částku 25 000 Kč při uzavření smlouvy. 10. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, kterou žalující strana přenechala straně žalující částku 37 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 30 934 Kč, kterou se žalovaná strana zavázala splácet v týdenních splátkách po 1 133 Kč. 11. Přenechání peněz žalované straně bylo prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] která obsahuje prohlášení o tom, že žalovaná strana převzala částku 37 000 Kč při uzavření smlouvy. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2017 bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou stranou byly postoupeny na žalující stranu. 13. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2017 bylo zjištěno, že postoupení pohledávek bylo žalované straně oznámeno. 14. Z předžalobní výzvy ze dne 4.10.2018 bylo zjištěno, že žalovaná strana byla o zaplacení žalovaných částek upomínána. 15. Ze smlouvy o zápůjčce má dlužník povinnost přenechané peníze vrátit (§ 2390 o.z.). Zápůjčku lze sjednat i jako úplatnou (§ 2392 odst. 1 o.z.). 16. Žalující strana prokázala uzavření smluv o zápůjčkách a přenechání peněz dlužníkovi. Dlužník měl ve sjednané době peníze vrátit s úplatou za jejich poskytnutí. Bylo na dlužníkovi, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjček, jak bylo sjednáno, nedošlo, že je vrátil, popř. že dluhy jinak zanikly (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.1.2002 sp. zn. 25 Cdo 98/2000 a ze dne 24.7.2008 sp. zn. 29 Odo 475/2006, jež jsou použitelné i nadále). Dlužník nic takového v řízení netvrdil ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl. 17. Dlužník jistinu spolu s poplatky nevrátil, a proto soud žalobě vyhověl. 18. Žalovaná strana neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, je tudíž v prodlení, a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení, a to z jistiny dluhu. 19. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalující strana byla v řízení zcela úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 674 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Odměna advokáta byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny, přičemž při určení tarifní hodnoty soud vycházel jen z jistiny (bez příslušenství v podobě poplatků a úroků). Odměna byla vypočtena dle § 14b AT v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 AT po 300 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b AT. Protože zástupce žalobkyně je plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést. Celkem tedy náklady řízení tvoří částku 3 126 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).