29 C 135/2020-97 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 148 722,02 Kč s úrokem ve výši 7,90 % ročně z částky 146 922,02 Kč od 16. 12. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 148 722,02 Kč od 16. 12. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 285,01 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 019,68 Kč. Žalobu odůvodnil především tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Žalobce žalovanému na základě Smlouvy poskytl bezúčelový úvěr ve výši 180 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného uvedený ve Smlouvě, a to dne 24. 3. 2017. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, a to celkem v 72 splátkách po 3 139 Kč. Dále se žalovaný zavázal žalobci zaplatit poplatky v celkové výši 1 800 Kč, poplatkem za upomínku k úhradě dlužných částek ze dne 23. 8. 2018 ve výši ve výši 300 Kč a poplatkem za výzvy k úhradě dlužných částek ze dne 4. 9. 2018, 24. 9. 2018, 25. 10. 2018 ve výši 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné dne 20. 8. 2018. Žalobce úvěr zesplatnil, z důvodu prodlení žalovaného, ke dni 20. 12. 2018. K datu zesplatnění dlužil žalovaný žalobci částku 153 774,39 Kč. Žalobce se po žalovaném domáhá uhrazení částky 177 026,71 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 146 922,02 Kč, poplatků ve výši 1 800 Kč, kapitalizovaného běžného úroku ve výši 16 285,01 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 12 019,68 Kč. 2. Vzhledem k tomu, že se soudu nepodařilo žádnými dostupnými prostředky zjistit pobyt žalovaného, ustanovil mu soud usnesením č. j. [číslo jednací] opatrovníka v tomto řízení, a to Mgr. Ing. [jméno] [příjmení]. 3. Z jednání konaného dne 8. prosince 2021 se omluvil zástupce žalobce a nežádal, aby se jednání konalo v jeho přítomnosti. Jednání se zúčastnil opatrovník žalovaného. Soud tak postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce. 4. V průběhu konaného jednání opatrovník žalovaného uvedl, že nezpochybňuje zkoumání úvěry schopnosti žalovaného žalobcem. Opatrovník požadoval, aby žalobci byly přiznány náklady řízení dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když se v daném případě jedná o formulářovou žalobu. 5. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Úvěrová smlouva, na jejímž základě žalobce žalovanému poskytl neúčelový úvěr ve výši 180 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 180 000 Kč. Žalovaný se jej zavázal splácet v celkem 72 pravidelných měsíčních splátkách po 3 139 Kč Celkem se žalovaný zavázal splatit žalobci 225 907,63 Kč. Roční úroková sazba poskytnutého úvěru činila 8,19 %. Součástí Smlouvy bylo ujednání o poplatcích za odeslané upomínky, a to ve výši 300 Kč a poplatek za výzvu ve výši 500 Kč. Žalobci bylo zasláno oznámení o zesplatnění ze dne 22. 12. 2018, výzva k zaplacení dluhu ze dne 25. 10. 2018, opakovaná výzva k zaplacení dluhu ze dne 24. 9. 2018, výzvu k zaplacení ze dne 4. 9. 2018. Žalovaný byl vyzýván k úhradě celého úvěru ve výši 177 026,72 Kč před podáním žaloby dopisem ze dne 10. 1. 2020. Dále soud z předložených důkazů zjistil, že žalobce dostatečným způsobem zkoumal úvěry schopnost žalovaného. Ke dni uzavření Smlouvy o úvěru měl žalovaný hrubý měsíční příjem ve výši 21 310 Kč a uzavřenou pracovní smlouvu se společností [právnická osoba] 6. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 180 000 Kč. Žalovaný se tyto zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přistoupil žalobce k zesplatnění a žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky. 7. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následujícím způsobem. Soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Soud má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 180 000 Kč. Žalovanému oproti tomu plynul závazek poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,90 % ročně. Celkem se žalovaný zavázal žalobci zaplatit 225 907,63 Kč v pravidelných (72) měsíčních splátkách po 3 139 Kč. Žalobce prokázal, že žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, vzniklo mu tak právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobci dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost úhradě dlužné částky. 9. Protože se žalovaný svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 32 666,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 950 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 148 722,02 Kč dle ust. § 7 bod 5 a.t. za tři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, žaloba, předžalobní výzva) po 7 060 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 080 Kč ve výši 4 636,80 Kč O náhradě nákladů řízení nebylo rozhodováno dle § 14b a. t., neboť tarifní hodnota v dané věci je nad 50 000 Kč, nejsou tak splněny podmínky § 14b odst. 1 písm. b) a. t. 11. Dle ustanovení § 140 odst. 2 o. s. ř., věty první byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení podle zákona č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátního tarifu, dále jen„ a. t.“. 12. V daném případě přiznal soud opatrovníku odměnu dle a. t., přičemž vycházel z tarifní hodnoty 148 722,02 Kč, tedy dle § 7 bod. 5 a. t. odměny za úkon ve výši 7 060 Kč. Dále soud opatrovníku přiznal náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč na jeden úkon právní služby dle § 13 odst. 4 a. t. Celkem učinil opatrovník žalovaného tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t., a to převzetí zastoupení, písemné podání ze dne 25. 11. 2021 a účast při jednání konaném dne 8. 12. 2021, náleží mu tak odměna ve výši 21 180 Kč spolu s režijním paušálem v celkové výši 900 Kč (9 x 300 Kč). Vzhledem k tomu, že ustanovený opatrovník je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu ještě daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 080 Kč ve výši 4 636,80 Kč Celkem opatrovníku žalovaného náleží odměna ve výši 26 716,80 Kč.