29 C 171/2020-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 20 426 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 366,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 051,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,11 % ročně z částky 11 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil především tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] dne 1. 8. 2014 Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen Smlouva). Nedílnou součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce otištěné na její zadní straně. Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce, kromě poskytnuté zápůjčky, částku ve výši 9 426 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 240 Kč, s úrokovou sazbou 20,11 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 080 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 106 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 499 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 6. 2015. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 7. 8. 2014. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo dne 22. 1. 2015 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která na dlužné jistině činila 11 000 Kč a na dlužném poplatku částku 9 426 Kč. Rovněž tato neuhrazená zápůjčka se úročí úrokem, a to ve výši 20,11 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. Žalovaný neuhradil do postoupení pohledávky ničeho. Pohledávka vyplývající ze Smlouvy, včetně příslušenství, byla ze strany právního předchůdce žalobce postoupena na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Hodnota pohledávky ze Smlouvy činila ke dni postoupení 20 426 Kč (dlužná jistina ve výši 11 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 9 426 Kč) spolu s příslušenstvím, tedy kapitalizovaným úrokem ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny od 13. 6. 2015 do 24. 6. 2019 v částce 9 051,18 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od 15. 8. 2014 do 24. 6. 2019 v částce 4 366,01 Kč. Žalobce žalovanému zaslal výzvu k plnění před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným dne 1. 8. 2014 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 13 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem 22 426 Kč (půjčených 13 000 Kč a poplatek 9 426 Kč tvořený součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 240 Kč v sazbě 20,11 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 2 080 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 6 106 Kč) v 45 týdenních splátkách po 499 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne po uzavření smlouvy. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky, které dle Smlouvy byly na zadní straně formuláře. Z čl. 3 Podmínek bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen s výší roční procentní sazby nákladů (RPSN) půjčky. Dopisem ze dne 24. 6. 2019 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek ze smlouvy [číslo] na žalobce a žalovaný vyzván k zaplacení 20 426 Kč s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Žalovaný byl dále vyzván dopisem ze dne 8. 10. 2019 k plnění pohledávky z uvedené smlouvy. 5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy závazkový právní vztahy vzniklý ze Smlouvy o zápůjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka 13 000 Kč. Přestože žalobce doklad o vyplacení této částky nedoložil, žalovaný tento fakt nesporoval, když zůstal ve sporu pasivní. Dle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce vedle jistiny také tzv. poplatek tvořený rovněž smluveným úrokem, tedy celkem částku 9 426 Kč. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Že by žalovaný celý dluh, či větší část než tvrdil žalobce, uhradil, tedy že by její závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. 6. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 2 270 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 818 Kč, odměny za 3 úkony dle mimosmluvní sazby ve výši 300 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř.