29 C 247/2020-11 — Okresní soud v Liberci

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 20 809 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 809 Kč od 2. 2. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodni především tím, že s žalovaná uzavřela dne 8. 12. 2017 smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“). Žalobce žalované poskytl finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobci zaplatit celkem 26 550 Kč, skládající se z jistiny ve výši 15 000 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 11 550 Kč. Žalovaná se toto zavázala splácet v týdenních splátkách po 443 Kč, přičemž první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy. Žalovaná však splácela nepravidelně, celkem uhradila 5 741 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení, splatnost pohledávky nastala ke dni 16. 3. 2018. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 8. 12. 2017 smlouvu [číslo] na základě které žalované poskytl finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobci poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 11 550 Kč, celkem tedy 26 550 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách (celkem 60) po 442,50 Kč. První splátku se žalovaná zavázal uhradit dne 15. 12. 2017. Z listiny označené jako„ platební historie“ bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem 5 741 Kč. Žalovaná byla ze strany žalobce vyzýván k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným dne 21. 1. 2020. Byla vyzvána k úhradě celkem 20 809 Kč. 5. Mezi žalovanou a žalobcem byla uzavřena smlouva o úvěru a úvěr byl žalované poskytnut (§ 2395 o. z.). Žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve sjednané době v pravidelných týdenních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 15. 12. 2017. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ho vrátila, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Proto bylo žalobě vyhověno. 6. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 833 Kč za zaplacený soudní poplatek. Další náklady žalobce nepožadoval.